Kancelář prezidenta by po převzetí pravomocí mohl rozpustit premiér, říká právník Kysela

Prezident republiky Miloš Zeman bude mít své pravomoci, dokud nebude přijato usnesení Senátu a sněmovny o aktivaci článku 66 ústavy. Dokumenty, které by ale na jednotce intenzivní péče Zeman podepsal, by byly zatíženy značnou mírou pochybnosti a mohly by být do budoucna rozporovány, myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podle něj může provést změny v kanceláři prezidenta republiky po předání moci předseda vlády, pokud uzná, že kancelář neplní dobře svou roli.

Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), které přečetl novinářům šéf Senátu Miloš Vystrčil, není prezident Miloš Zeman ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Vedení Senátu se schází v úterý s předsedy sněmovních stran, aby probrali postup při převodu pravomocí prezidenta po dobu Zemanovy indispozice. Ústavní právník Jan Kysela ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že do té doby prezident stále pravomoci má. „Dokud nebude přijato usnesení sněmovny a Senátu o náhradním výkonu pravomocí, které přejdou do rukou předsedy sněmovny a předsedy vlády, prezident určitě pravomoci má, ačkoliv je očividně není schopen vykonávat,“ řekl Kysela.

Jakýkoliv dokument, který se z tohoto období objeví, bude sice platný, ale bude zatížen pochybnostmi. „Bude platný, pokud se nějakým řízením, jehož povaha mě teď úplně nenapadá, neprokáže opak. Ale je vcelku evidentní, že by takový dokument byl zatížen velkou mírou pochybností, protože je jasné, že by takový dokument nemusel být projevem vůle prezidenta, ale může být projevem vůle nějaké osobnosti na prezidenta působící,“ řekl Kysela.

„Je značně nejisté, kdo by to měl posuzovat, protože bychom museli vědět, co by to bylo za typ dokumentu. Zda by šlo o nějaký jmenovací akt nebo akt politický, třeba že prezident někoho pověří jmenováním vlády. Pokud bych ale byl soudce, který je jmenován prezidentem v tomto oficiálně deklarovaném stavu, tak nevím, jestli bych měl radost z toho, že jsem jmenovaný, protože by byly navždy pochybnosti,“ vysvětlil Kysela. Podle něj je situace trochu jiná v případě jmenování předsedy brněnského Krajského soudu, k němuž došlo před hospitalizací, ačkoliv veřejnost neví, jak na tom prezident před hospitalizací byl.

Kancelář by mohl rozpustit premiér

Trestněprávní šetření by však připadalo v úvahu v případě v okolí prezidenta. „V takovém případě je zcela jistě na místě právní šetření, pokud by byl například nějaký podpis falšován nebo vynucen. Pak by šlo o klasifikaci, zda by šlo o falšování veřejné listiny nebo přisvojování pravomocí. My ale neznáme přesné skutkové děje, které těžko posoudíme takhle z dálky. Bylo ale podáno množství trestních oznámení, takže uvidíme,“ dodal odborník na ústavní právo.

Úředníci kanceláře prezidenta mohou být podle Kysely odvoláni předsedou vlády po aktivaci článku 66 Ústavy. „Kancelář prezidenta republiky je zřízena se spolupodpisem předsedy vlády. Pokud bychom žili v provizorních podmínkách jako v roce 2003, než se v úřadu vyměnili Václav Havel a Václav Klaus, tak je otázkou, zda by mělo být úkolem předsedy vlády překopat kancelář,“ řekl Kysela.

„Tam by si asi předseda vlády musel s ostatními ústavními činiteli objasnit, jaká je spokojenost s výkonem funkce kanceláře prezidenta a co se z toho dá vyvodit pro tu personální kompetenci, aby se prezident nevrátil za měsíc a nezjistil, že mu ji náhradník úplně překopal,“ dodal Kysela, podle nějž prezident i po předání moci do rukou náhradníků zůstává prezidentem. „Takže ve chvíli, kdy by chtěl rezignovat, tak může rezignovat. Z hlediska toho náhradního výkonu funkcí by se nic nestalo, předsedové by pokračovali dál. Předseda Senátu akorát musí vyhlásit v tomto případě volby,“ vysvětlil Kysela.

Policie zahájí prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Uvedla to v úterý na twitteru v souvislosti s informacemi, které zazněly na pondělní tiskové konferenci Senátu. Doplnila, že další informace nyní nemůže sdělit.

Podle Vystrčila o stanovisku nemocnice ke stavu prezidenta věděl od 13. října vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, který přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) kvůli podpisu rozhodnutí o zasedání sněmovny.