Co znamená aktivovat článek 66 české ústavy

ČLÁNEK 66

Co znamená aktivovat článek 66 české ústavy
Pražský hrad, sídlo českých prezidentů. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Echo24

Prezident Miloš Zeman není schopný úřadovat a v úterý bude Senát jednat o uplatnění článku 66, uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Článek 66 se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“.

V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Usnesení obou parlamentních komor, k jejichž platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů (komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů), může prezident napadnout u Ústavního soudu. Stanoví to článek 87 Ústavy ČR, který v písmenu h) prvního odstavce uvádí, že Ústavní soud rozhoduje také „o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66“.

Pravomoci si rozdělí premiér a předseda sněmovny

V době, kdy by nebyl úřad prezidenta z jakéhokoli důvodu obsazen, rozdělí si část jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.

Co dělá premiér

Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii.

Co dělá předseda sněmovny

Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. Předseda Senátu v době, kdy je prezidentská funkce uvolněna, také vyhlašuje volby do Sněmovny.

Zákony nepodepisuje nikdo

Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.

Případ Ludvíka Svobody

V souvislosti se zdravotním stavem současného prezidenta Miloše Zemana se často připomíná osud československého prezidenta Ludvíka Svobody, který byl už při zvolení na druhé funkční období v březnu 1973 vážně nemocen. O rok později již úřad hlavy státu fakticky nemohl vykonávat, nemohl ale ani sám odstoupit. Ústavní zákon o čs. federaci z roku 1968 ovšem řešil jen to, že pokud nemůže prezident úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí federální vládě, velení nad ozbrojenými silami pak předsedovi vlády.

Byla proto přijata novelizace ústavy, která stanovila, že pokud nemůže „prezident Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než jeden rok, Federální shromáždění může zvolit nového prezidenta“. Následně byl v květnu 1975 zvolen hlavou státu Gustáv Husák.