Politici u Zemana cizelovali postoj k Číně. Vystrčila přijmou zpět, zlepší-li své chování
VZTAH K TCHAJ-WANU
Česko beze změny provádí politiku jedné Číny, i když má zájem o prohloubení ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem. Uvedli to ve společném prohlášení nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Za zásah do diplomatických styků s Pekingem to nepovažují. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se schůzky neúčastnil, protože ho prezident Zeman nepozval. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček však řekl, že by prezident mohl v budoucnu Vystrčila opět zvát začít. Závisí to prý na Vystrčilově dalším chování.
„Nejvyšší ústavní činitelé znovu potvrdili, že Česká republika beze změny provádí svoji politiku jedné Číny a trvá na standardní diplomatické komunikaci s ní spojené. Rozvoj vztahů s Čínou v souladu s prohlášením o strategickém partnerství z roku 2016 a na základě vzájemného respektu, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany je v zájmu ČR, a cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan nelze pokládat za jakoukoli změnu v této politice,“ stojí v prohlášení po schůzce.
„Nejvyšší ústavní činitelé přitom připomněli, že součástí naší politiky jedné Číny je i zájem o další prohloubení přínosu ekonomických, vědecko-výzkumných či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, a nepovažují jej za zásah do diplomatických styků s Pekingem,“ uvádí se ve zprávě dále.
Vystrčil na Tchaj-wan odcestoval na konci srpna, jeho návštěva vzbudila silný ohlas nejenom v Česku. Proti návštěvě druhého nejvyššího ústavního představitele České republiky ostře protestovala Čína. Její ministr zahraničí Wang I Vystrčilovi vyhrožoval, že ho Peking za porušení politiky jedné Číny donutí zaplatit vysokou cenu. Předsedy Senátu se naopak zastaly například Německo, Francie či Spojené státy.
S cestou, kterou chtěl původně uskutečnit bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), zbylí ústavní činitelé nesouhlasili a Vystrčilovi ji nedoporučili. Zeman se proto rozhodl Vystrčila nezvat na porady k české zahraniční politice.
Podle Vondráčka by ale Zeman mohl změnit názor. „Pana prezidenta jsem se ptal, říkal, že to není nic, co by nemohlo být přehodnoceno, ale záleží také z velké části na panu předsedovi Vystrčilovi,“ řekl Vondráček. Podle něj je první krok na předsedovi horní komory Parlamentu.
Vondráček také kritizoval Vystrčila za to, že v médiích uvedl, že Zeman lhal o průběhu dřívější schůzky nejvyšších ústavních činitelů. „Respektuji, že pan předseda Vystrčil je z politické strany, která je ve Sněmovně v opozici, patří k demokracii, že zastává jinou pozici či názor. Myslím ale, že nejvyšší ústavní činitelé by měli komunikovat na nějaké seriózní diplomatické úrovni za každých okolností bez ohledu na to, z které jsme strany,“ řekl.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček novinářům řekl, že rozhodnutí o účastnících schůzky je záležitost prezidenta a že se uvidí, zda bude Vystrčilova neúčast dočasná nebo trvalá. „Pro mě je důležité se s oběma komorami Parlamentu o zahraniční politice bavit,“ řekl. Nadále bude navštěvovat jednání zahraničního výboru ve Sněmovně i v Senátu.
Ústavní činitelé se v úterý sešli na schůzce k otázkám české zahraniční politiky. Poradu svolal prezident Zeman, zúčastnil se jí premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
„Nejvyšší ústavní činitelé (NÚČ) konstatovali zásadní znepokojení z vývoje v Bělorusku, kde bylo voličům upřeno právo svobodně a spravedlivě vybrat si své zástupce. Tyto aspirace s cílem okamžitého nezávislého opakovaného sečtení odevzdaných volebních lístků ze srpnových voleb pod mezinárodní kontrolou a následné organizace nových svobodných a spravedlivých voleb s umožněním účasti všem nominovaným kandidátům a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů mají podporu České republiky. Současně NÚČ konstatovali nepřijatelnost represí vůči pokojným občanským protestům, jež mají za následek mrtvé, zraněné a pohřešované, a podpořili sankce EU vyjadřující tuto nepřijatelnost. Neveřejná ceremonie inaugurace Alexandra Lukašenka prezidentem Běloruska, která proběhla v rozporu s ústavou i vůlí běloruských občanů, nedává Alexandru Lukašenkovi demokratickou legitimitu. Česká republika bude i nadále podporovat rozvoj občanské společnosti a zejména nezávislých médií v Bělorusku, což nelze považovat za vměšování do vnitropolitické situace v zemi,“ uvedli v prohlášení.
