Vláda nadále počítá s deficitními rozpočty. Pokud přijde recese, budeme mít problém

Dávno pryč jsou časy, kdy současný premiér Andrej Babiš říkával, že kdyby mu nějaký ministr financí připravil deficitní rozpočet, tak by jej vyhodil. Z někdejšího verbálně pravicového politika se totiž mezitím stal premiér levicové vlády podporované komunisty. Rozpočet na rok 2019 počítá s 40 miliardovým schodkem, výhled státního rozpočtu na další roky ukazuje, že vláda se deficit snižovat nechystá ani pro příští roky. Pokud v nejbližších letech přijde ekonomická recese, bude mít vláda problém. „Je to riskantní a nezodpovědný výhled, který nemyslí na rizika budoucnosti,“ říká exministr financí Miroslav Kalousek TOP 09.

Když v roce 2011 Andrej Babiš vstupoval do politiky, tvářil se ohledně plánování rozpočtů naprosto nekompromisně: „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyrazím.” Podobná rétorika jej během pár let vynesla do křesla ministra financí. V roce 2014 sliboval, že se již nebude hospodařit s deficitem: „Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet.“ Pro rok 2019 přitom máme schválený rozpočet se schodkem 40 miliard. Ministerstvo financí muselo zároveň zveřejnit střednědobý výhled státního rozpočtu pro příští roky. Vláda předběžně počítá s každoročním deficitem 40 miliard až do roku 2021.

Podle opozice je střednědobý výhled zbytečností, která se stejně nedodržuje: „Před závorku je potřeba vytknout, že v rámci rozpočtové politiky vlády sociální demokracie a ANO, nemá střednědobý rozpočtový výhled hodnotu ani toho papíru, na kterém byl vytištěn. Když se podíváte čtyři roky zpátky, tak uvidíte, že schválený rozpočet je v přímém rozporu s tehdy plánovaným střednědobým výhledem. Vládní většina si sice schválí střednědobý výhled, protože to rozpočtová pravidla nařizují, ale pak ho nedodrží a schvaluje si rozpočty, které střednědobému výhledu neodpovídají,“ uvedl pro Echo24 Miroslav Kalousek (TOP 09). „Zveřejňovat nějaký střednědobý výhled je nesmysl, když sama paní ministryně Schillerová přiznává, že nevíme, jaký bude skutečně deficit,“ komentoval výhled pro Echo24 Jan Skopeček (ODS).

Navrhovaný výhled je však podle Kalouska stejně neakceptovatelný: „I kdybychom střednědobý výhled mohli brát jako závazný dokument, tak jej nelze akceptovat. Vláda se v následujících letech nechystá vyvinout žádné fiskální úsilí zejména v oblasti mandatorních výdajů, které musíte vyplácet, i když máte málo peněz. Vláda naprosto rezignovala na svoji úlohu stabilizovat rozpočty. Vyrovnaný rozpočet jsme měli mít nejpozději již v roce 2017.“

Pokud během pár let přijde ekonomická recese, bude muset vláda přistoupit ke škrtům. „Výhled absolutně nepočítá s riziky ochlazení ekonomiky. Pokud recese přijde, já se obávám, že během těchto let už přijde, tak jak vláda plánuje rozpočty, tak v případě krize na ní bude vyvinut obrovský tlak, protože ty mandatorní výdaje bude muset zaplatit a bude muset docházet k dramatickým škrtům ve fakultativních výdajích. To znamená v investicích, v běžné spotřebě, ve výdajích na vzdělání, nebo dojde k prohlubování deficitu. Je to riskantní a nezodpovědný výhled, který nemyslí na rizika budoucnosti,“ řekl Kalousek. Podobně to vidí i Skopeček: „Pokud vláda není schopná dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v době hospodářského růstu, bude mít značné obtíže v době recese… Kvůli zvyšování mandatorních výdajů je jisté, že v době recese bude muset dojít k zásadním škrtům.“

Schválený rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta 

Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o 10 miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 108 poslanců, které mají ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje.

Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,505 bilionu a příjmy 1,465 bilionu korun. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však v důvodové zprávě k rozpočtu poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů. Vláda se zmiňuje například o sklonu k zavádění obchodních bariér v mezinárodním obchodu nebo o možných následcích brexitu. Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok.

„My jsme připravili dobrý rozpočet, rozpočet, který zohledňuje priority této vlády,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Dáváme do investic téměř 80 miliard z národních zdrojů a podíváme li se poctivě na ta čísla, tak je to nejvíc za posledních deset let,“ prohlásila ministryně. „Já si kladu otázku, není to spíš splacení starých dluhů?“ reagovala na výtky opozice například ohledně projídání budoucnosti. Připomněla například zvyšování důchodů nebo vyšší objem peněz do školství. 

Čtěte také: Žádný seznam Babišových slibů z cest do krajů neexistuje, přiznala Schillerová