Návrat covidu. Staré lockdowny a opatření teď podle Němců neúčinkují

KORONAVIROVÁ OPATŘENÍ

Návrat covidu. Staré lockdowny a opatření teď podle Němců neúčinkují
Expertní komise vymýšlí nová karanténní pravidla. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět

Karanténní uzávěry byly účinné na počátku pandemie nemoci covid-19, později se jejich přínos snižoval. Se současnými variantami koronaviru klesá také význam zákazu vstupu pro neočkované. Uvádí to ve svém hodnocení expertní komise jmenovaná německou vládou a parlamentem, jejíž práce by měla být základem pro chystaná karanténní opatření. Jejich příprava s důrazem na ochranu ohrožených skupin obyvatel je mimo jiné tématem čtvrtečního zasedání parlamentu.

Německá vláda a poslanci jmenovali 18členné grémium lékařů, sociologů, psychologů a také politologů, aby zhodnotilo protipandemická opatření za poslední dva roky. Stejně jako práce komise, tak i výsledek je podle německých médií rozporuplný. Jasné například není to, jaká opatření je možné považovat za jednoznačně přínosná. V případě uzávěr, tedy takzvaných lockdownů, byly výhody podle komise především na počátku pandemie, kdy koronavirus ještě nebyl v populaci tak rozšířený. Efekt uzávěr se ale rychle vytrácí.

Zcela otevřený je význam uzavírky škol. Socioložka a členka komise Jutta Allmendingerová uvedla, že toto opatření mělo psychický dopad na děti, které by vzhledem k této zkušenosti měly mít zaručen právní nárok na minimální míru sociálních kontaktů. Vláda již dříve přislíbila, že prioritou boje proti covidu bude mimo jiné udržení prezenční výuky. Allmendingerová rovněž poznamenala, že zavřené školy se negativně podepsaly i na životě rodin, kde vedly k psychickému vyčerpání a k obnově starých genderových rolí.

Německo podobně jako jiné země s dostupností očkování omezilo nevakcinovaným vstup do vybraných obchodů či přístup k některým službám. Toto opatření mělo podle expertní komise vysoký účinek v počátku, časem se ale imunitní ochrana získaná očkováním, případně proděláním infekce snižuje. Doporučením tak je, aby v případě opětovného zavedení tohoto opatření byly jeho nedílnou součástí testy, a to i pro očkované. Tím by ale opatření ztratilo smysl, kterým bylo zvýhodnění očkovaných.

V případě povinného nošení roušek vidí komise jejich přínos v interiérech. Experti se shodli na tom, že roušky musí správně přiléhat, jinak jejich účinek klesá až na nulu. Zda jsou pro veřejnost respirátory třídy FFP2 výrazně lepší než zdravotnické roušky, komise jednoznačně nestanovila.

Kriticky se komise vyjádřila o Institutu Roberta Kocha (RKI), který je hlavním německým úřadem pro boj s pandemií. Podle expertů ale RKI nezajistil dostatek informací a podkladů k hodnocení. Místopředseda vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Wolfgang Kubicki kvůli tomu požadoval odvolání šéfa RKI Lothara Wielera, kterého ale naopak podpořil ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Komise také uvedla, že neměla dostatek času ani pracovníků, aby mohla provést komplexní hodnocení.

Složení komise

Kritice čelí ale také sama komise, mimo jiné kvůli tomu, že v její práci hrála roli i politika a nikoli výhradně věda. A to kvůli jmenování členů grémia, které měli na starosti poslanci a vláda. Například známý virolog Christian Drosten byl členem komise jmenován vládou, ale ještě na jaře z ní odešel kvůli tomu, že není zajištěno vědecky kvalitní hodnocení.

Do jaké míry hodnocení komise ovlivní připravovanou novelu protiepidemického zákona, musí rozhodnout poslanci. Zákon čeká obměna, protože nynější opatření proti covidu jsou platná jen do září. Ministr Lauterbach by ho chtěl upravit tak, aby bylo možné v případě vážnější situace na podzim snadno rozšířit povinné nošení roušek ve vnitřních prostorách. Roušky jsou nyní povinné ve zdravotních a pečovatelských zařízeních a také v hromadné dopravě. Jisté je, alespoň podle Lauterbachova vyjádření, že vláda již o povinné očkování proti covidu neusiluje. Chce ale nadále podporovat vakcinační kampaň.