Brusel otáčí. Jádro a plyn zřejmě zezelenají, ukazuje uniklý dokument

Brusel zřejmě připravuje velkou otočku. Ukazuje to uniklý dokument, který informuje o tom, že by Evropská unie mohla do takzvaného Green Dealu připojit i zemní plyn a jadernou energii, s nimiž se do teď nepočítalo. K jakémusi přechodnému využití plynu se přiklání podle svých vyjádření i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Návrh na zahrnutí jaderné energie a zemního plynu do zelené politiky Evropské unie nyní podle serveru Euractiv koluje v bruselských kuloárech. V dokumentu lze najít mimochodem i technická kritéria k tomu, aby plyn mohl být kvalifikován jako přechodný udržitelný zdroj.

Aby se plynové elektrárny nebo kogenerační zařízení kvalifikovaly jako „udržitelná" investice, nesmí podle návrhu dokumentu vypouštět více než 100 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu.

Návrh přichází v návaznosti na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která uvedla, že exekutiva EU brzy předloží návrhy týkající se plynu a jádra jako součást souboru pravidel pro zelené financování sedmadvacítky.

„Potřebujeme více obnovitelných zdrojů energie. Jsou levnější, bezemisní a nemusí se dovážet," napsala von der Leyenová na Twitteru po zasedání summitu EU před dvěma týdny, na němž vedoucí představitelé debatovali o reakci bloku na rostoucí ceny energie. „Potřebujeme ale také stabilní zdroj, jádro, a během přechodu na novou energetiku i plyn. Proto přijdeme s naším návrhem taxonomie (zařazení zdrojů energie do kategorií-pozn.red)," dodala.

Uniklý dokument o plynu a jádru by newsroom on Scribd

Proti neoficiálnímu návrhu se důrazně ohradily některé aktivistické organizace. „Tento dokument je vědeckou ostudou, která by zasadila taxonomii smrtelnou ránu," uvedl například Henry Eviston, mluvčí pro udržitelné finance v evropské kanceláři Světového fondu na ochranu přírody. „Vážně by poškodil agendu EU v oblasti udržitelného financování a Zelenou dohodu EU. Komise ji musí důrazně odmítnout a všechny členské státy se proti ní musí postavit," dodal v prohlášení.

Organizátoři kampaně si nebyli jisti původem neoficiálního dokumentu. Diplomaté, kteří se serverem Euractiv hovořili na summitu EU před dvěma týdny, však uvedli, že Francie v zákulisí pracovala na vytvoření kompromisu ohledně zelené politiky Evropské unie, který by uspokojil zastánce plynu a jaderné energie.

Z iniciativy Paříže se 18. října uskutečnilo setkání zástupců podobně smýšlejících zemí EU, na němž se diskutovalo o jaderné energii a zemním plynu, uvedl diplomat EU. Setkání se zúčastnilo Bulharsko, Kypr, Česko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Podle téhož diplomatického zdroje účastníci diskutovali o kompromisních návrzích technických kritérií pro posuzování udržitelnosti plynových a jaderných elektráren.

Pravidla pro jádro

Pokud jde o jadernou energetiku, neoficiální dokument vychází z doporučení Společného výzkumného střediska EU (JRC), které ve své červencové zprávě dospělo k závěru, že jaderná energie je bezpečná, a proto má nárok na zelenou známku podle vybraných kritérií. Dokument v této fázi nenavrhuje podrobná kritéria udržitelnosti a pouze rozděluje činnosti spojené s výrobou jaderné energie do čtyř kategorií, v nichž se hovoří o provozu jaderných elektráren, skladování radioaktivního odpadu, těžba a zpracování uranu a v neposlední řadě také zpracování vyhořelého jaderného paliva.

Mezi prominentní kritiky zařazení plynu a jaderné energie do výběru EU patří Elise Attalová, zástupkyně Evropské unie při organizaci Principles for Responsible Investment (PRI), což je mezinárodní síť investorů podporovaná OSN.

„Zastánci zařazení elektřiny z plynu a jaderné energie do udržitelné politiky EU budou argumentovat tím, že tyto ekonomické aktivity mají svou roli v energetické transformaci," napsala v nedávném článku zveřejněném právě na serveru Euractiv. „Tento argument je ale irelevantní. Cílem původního návrhu EU je definovat, které hospodářské činnosti jsou ekologické – nikoliv která hospodářská odvětví jsou potřebná pro přechod na ekonomiku s nulovou čistou spotřebou do roku 2050," uvedla Attalová.