Bitcoin překonává další historickou hranici, podle ekonoma za to může „modrá vlna“

RŮST BITCOINU

Bitcoin překonává další historickou hranici, podle ekonoma za to může „modrá vlna“
Ekonomika

Echo24

Cena digitální měny bitcoin se ve čtvrtek vyšplhala na další rekord, poprvé překonala hranici 40.000 dolarů (necelých 854.000 Kč). Podle údajů na specializovaném webu Coindesk se cena této nejpoužívanější kryptoměny dostala až na 40.324 dolarů, později se však vrátila pod hranici 40.000 dolarů a po 19:30 SEČ se pohybovala kolem 38.821 dolarů. Za den to byl nárůst o necelých 11 procent.

Loni se cena bitcoinu zhruba zečtyřnásobila. Bitcoin v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. Významně mu pomáhá i politika centrálních bank a tisk dalších peněz na boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace. Analytici americké investiční banky JPMorgan tento týden uvedli, že cena bitcoinu by se mohla v dlouhodobějším horizontu vyšplhat až na 146.000 dolarů (přes 3,1 milionu Kč), pokud si bitcoin u investorů vybuduje pozici bezpečného útočiště v období nejistoty.

Bitcoin zažil prudký růst už v roce 2017, kdy se jeho cena vyšplhala na téměř 20.000 dolarů. V následujícím roce však bitcoin zažil strmý pád a jeho cena se ocitla až v blízkosti 3000 dolarů. Skeptici podle serveru CNBC tvrdí, že situace se nyní opakuje, a označují bitcoin za spekulativní investici, která nemá žádnou vnitřní hodnotu. Zastánci bitcoinu však upozorňují, že nynější vývoj se liší tím, že měnu začali nakupovat rovněž institucionální investoři.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy, člena Národní ekonomická rada vlády (NERV), nahrává růstu této kryptoměny několik faktorů, včetně současné politické situace v USA. "Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank, která vyvolává obavu ze znehodnocení konvenčních úspor a peněz jako takových. Expanzivní měnová politika centrálních bank stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v režimu kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat. Vítězství demokratů v Georgii a přicházející „modrá vlna“ v USA, a tedy i další balík rozpočtových opatření, tentokrát již prosazený Bidenovou administrativou, jsou vodou na mlýn bitcoinu a některým dalším kryptoměnám. To proto, že povedou k dodatečnému zadlužení, k inflaci alespoň cen aktiv a potenciálně k dalšímu znehodnocení konvenčních měn, vůči němuž je investice do kryptoměn typu bitcoinu pojistkou," hodnotí ekonom.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Češi v loňském prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. To bylo zhruba o 20 procent více než ve stejném období předloni.