Schillerové slova o proinvestování se z krize neplatí. Naopak peníze ubývají

STÁTNÍ ROZPOČET

Schillerové slova o proinvestování se z krize neplatí. Naopak peníze ubývají
Ministryně financí Alena Schillerová Foto: Úřad vlády ČR
Domov

Ladislav Šustr

Z krize se proinvestujeme. Hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z koronavirové krize, se nedaří ve skutečnosti naplnit. Při plnění státního rozpočtu je totiž patrné, že investic teče o několik miliard méně, než tomu bylo v předchozím roce. Místo toho narostly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům. Firmy naopak ve většině plánují investovat ve velkém, hlavně do výzkumu a vývoje. Svaz průmyslu proto tlačí na vládu, aby začal konečně plnit svá slova a investoval ve velkém.

Celý svět spolu s Českou republikou postihla koronavirová krize a s tím spojené lockdowny. Podniky se zastavovaly, zakázky se rušily a lidé se z kanceláří přesunuli do svých domovů. Stát na to reagoval tím, že se začal zadlužovat a minulý rok skončil se schodkem 367,4 miliardy korun. Na letošní rok pak ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou navrhlo rozpočtový schodek v rekordní výši 500 miliard korun.

Schillerová spolu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) se pak hned několikrát nechali slyšet, že se nebude opakovat scénář z hospodářské krize v roce 2008 a nyní se z ní proinvestujeme. „My jsme ne naplano řekli, že se chceme krizí proinvestovat. Těžko bychom to mohli dosáhnout, kdybychom investice podcenili,“ řekla ministryně financí po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v loňském červnu.

Už od začátku roku však podle plnění státního rozpočtu bylo patrné, že se ale mohlo o planá slova jednat. V lednu totiž meziročně poklesly o 11 procent na 2,37 miliardy korun. Oproti tomu vláda napumpovala peníze do neinvestičních transferů, například do dotací, které mířily do krajů a měst a především do státní správy a do školství. Ve srovnání s loňským rokem jde o nárůst o 53 procent z 23 miliard na 43 miliard.

Kromě toho lednová čísla také ukázala, že vzrostla obsluha státního dluhu. Ten je tvořen náklady za úroky věřitelů způsobené půjčkami českého státu. Měsíční výdaje se totiž navýšily z loňského ledna z 300 milionů na letošní 1,4 miliardy korun. Oproti minulému roku plánuje letos stát zaplatit na této položce 4 miliardy více.

Ani červnová čísla nepotvrzují, že by se stát chtěl krizí proinvestovat. Ty totiž v porovnání s loňským rokem klesly o 8,6 miliardy korun. „Kde jsou ty řeči o tom, že se z krize proinvestujeme? Na covidovou podporu šlo dle ministerstva ze státního rozpočtu 186 miliard korun. A já se ptám – kde se vzalo dalších 100 miliard sekyry? Paní ministryně Schillerová podle všeho na řešení problémů rozpočtu rezignovala a měla by hodit ručník do ringu,“ řekl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Oproti státu chtějí investovat firmy, které se bez potřebných inovací neobejdou. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy chce do výzkumu a vývoje investovat na 72 procent dotázaných firem. Zároveň ale míří kritika na stát, který slovům o investicích nedostál.

„Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ říká Eduard Palíšek, který je členem představenstva svazu.