Nejlepší verze bestselleru: Škoda Octavia RS Combi

Možná mnozí namítnou, že benzinová Octavia s turbem a manuální převodovkou není tou nejlepší volbou, ale opak je pravdou. RS je v nejlepší formě.

Škodu Octavia netřeba představovat – domácí bestseller je aktuálně nabízen ve čtvrté generaci a zájemci si mohou vybrat z verzí na benzin, naftu, plyn, nebo dokonce i hybridní model. A k tomu dvě karosářské verze, obě praktické (a navíc je tu terénnější Scout). Vrcholná verze RS je poprvé k dispozici se třemi různými druhy pohonu: naftovou (navíc s pohonem všech kol) a benzinovou doplňuje také hybridní iV RS.

Každá z nich je trochu odlišná, ale celkově je milé, že si člověk může vybrat. Pokud ale máte kromě rodiny také trochu sportovnějšího ducha a máte rádi věci, které fungují, zvolte benzinové RS s manuální převodovkou.

Z vnějšího pohledu zaujme efektními černými doplňky karoserie či hezkými koly, uvnitř pak širokými sportovními sedadly, fajn volantem, kovovými kryty pedálů a hlavně krátkou řadicí pákou k ovládání manuálního šestikvaltu. Nechybí alcantara na sedadlech i palubní desce. A jinak – typicky dobře vymyšlený interiér s dostatkem prostoru na všech sedadlech a ohromným zavazadlovým prostorem 610 až 1740 litrů. Nechybějí ani chytré detaily jako schránky ve dveřích, držák parkovací karty či škrabka pod víčkem nádrže.

Ovšem RS je také o výkonu: pod kapotou se skrývá turbomotor 2.0 TSI s výkonem 245 koní a 370 Nm točivého momentu, což při hmotnosti kolem 1,5 tuny znamená schopnost dosáhnout stovky za 6,8 s, a když je možnost, tak i maximální rychlost 244 km/h. Nejrychlejší Octavia je dynamicky skutečně na výši, motor se vytáčí ochotně, radostně a hutně až do 6700/min. Pružné zrychlení umožňuje bezpečné předjíždění, zatímco dobré řazení dodává zážitku na intenzitě. Celkově je celá soustava dobře sladěná, výtku zaslouží jen falešný zvuk pouštěný do interiéru – mnohem lepší by byla klapka měnící intenzitu mechanicky dle zvoleného jízdního režimu. Ono syntentické bručení je věc, kterou ve skutečnosti nikdo nechce (naštěstí se dá vypnout).

Po testovacím týdnu bychom sice chtěli trochu ostřejší brzdy, ale zase jsme dostatečně docenili sportovní snížený podvozek (–15 mm), který ani s 18palcovými koly (větší určitě nebrat) nikde nemlátí a na českých okreskách funguje velmi dobře. Vrcholné RS má též vpředu samosvorný diferenciál, který se v zatáčkách citelně sevře a pomáhá přesnějšímu průjezdu a přitom účinně omezuje nedotáčivost. Společně s manuální převodovkou s dobrým chodem i odstupňováním rychlostí přispívá k zatažení řidiče do děje. Řízení je dostatečně přesné a tuhé, takže celkově se vůz při svižné jízdě chová čitelně, je stabilní a nezáludný. Jakmile využijete praktickou část věci a zaplníte prostorný interiér předměty a lidmi, silniční dominance je logicky trochu upozaděna, ale stále je dostatečná.

Od stylu jízdy se odvíjí i spotřeba – v pohodě se dá jezdit zhruba za 7,5 l / 100 km, dynamičtější využívání potenciálu znamená cca 11–12 l / 100 km. Očekávatelné a nerušivé. Co ovšem po delším používání překáží, je stále ne úplně doladěný infotainment. Umí sice všechno možné a nabízí i mnoho funkcí konektivity, ale ovladatelnost jednoduchých funkcí stále zbytečně ruší při řízení – pro komplexní nastavení klimatu jsme raději zastavovali, protože při neustálém proklikávání se řidič prostě na řízení nesoustředí. Netřeba připomínat, že vypínat rušivé držení v pruzích po každém nastartování je taktéž trochu otrava. Vlastně by vůbec nevadilo, kdyby koncern udělal pouze stylistický upgrade předchozího infotainmentu a nechal geniální kruhové ovladače základních věcí.

Ale to nic nemění na faktu, že benzinové RS je nejdospělejší „sportovně-rodinné“ kombi, které je v nabídce. Stojí sice minimálně 889 900 Kč, tedy vlastně dvojnásobek základní verze, ale stojí za to. S příplatky se bavíme o velmi stylovém autě za 1,1 milionu, které funguje nadprůměrně. Ušetřete za převodovku DSG a opět buďte víc „v sedle“.

 

Plusy:

Motor, dynamika, podvozek, interiér.

Minusy:

Ovládání infotainmentu, falešný zvuk motoru.