Potrefená husa Anděl – legenda české gastronomie

Nejstarší zmínka o Potrefené Huse na Smíchově pochází z roku 966, kdy ji během své cestě Evropou navštívil arabský kupec Ibráhím ibn Nákyp: „Uprostřed země al-Bohemie stojí odpradávna zájezdní krčma al-Potrefená husa. V této hospodě nabízejí tak dobré al-jídlo i al-alkohol, že domorodci kolem ní vystavěli nejprve osadu al-Anděl a později celé město al-Praha.“

Kronikář Kosmas Potrefenou husu spojil s legendou o příchodu našeho národa do české kotliny:
Tak došli až k řece Vltavě, kteráž divočinou tekla. A když ji přebředli, počala si všechna čeleď stýskati, že není konce klopotné cesty a nikde stálého odpočinutí. Tu praotec Čech ukázal na útulnou šenkovnu před nimi, a děl:
„Již si nebudeme stýskati, neboť jsme našli hostinec, kde zůstaneme. Vizte, to je ta krčma zaslíbená, její kuchyně zvěře a ptáků plná, výčep pivem a strdím oplývající. Na všem budeme míti hojnost. Jen jména dosud nemá; rozvažte, jakým jménem by měla býti jmenována.“

Stařešinové se dlouze zamyslili, dlouhé bílé brady prohrabovali.
Tu z hostince vyšed kuchtík, skolil okololetící labuť kamenem vrženým z praku a odnesl si ji do kuchyně, odkud se po chvíli vábná vůně pečínky v povětří vyvalila.
„Nechť se zove Potrefená husa!“ zvolali všichni jako jeden muž, dokonce i ženy.

Na sklonku 18. století měla v Praze světovou premiéru slavná opera Don Giovanni od Wolfganga Amadea Mozarta. Shodou okolností tu tehdy pobýval také známý italský spisovatel, špión a svůdce žen Giacomo Casanova. Mozartova milenka a operní pěvkyně Josefína Dušková si o jejich setkání poznamenala do svého deníku:
„29. října 1787. Večer jsme vyrazili s Wolfim oslavit dnešní úspěch do restaurantu Potrefená husa na Andělu, což je jen kousek od naší vily Bertramka. U vedlejšího stolu se usadil interesantní cizinec, který se představil jako signor Casanova z Benátek. Šla jsem se do stáje přepudrovat. Casanova náhodou procházel kolem, klopýtl o hrábě a upadl na mne. Asi po pěti minutách nás překvapil Mozart, jenž měl beze mne dlouhou chvíli. Rozzuřený Wolfi vyzval Giacoma na souboj. Ten si jako zbraň vybral chody zdejší, po celém habsburkém mocnářství proslulé kuchyně. Souboj skončil nerozhodně – oba kavalíři totiž snědli celý jídelní list a skončili nad dobrým truňkem v bratrském objetí.“

Sláva Potrefené husy nevyhasla ani ve století páry. Svědčí o tom třeba výstřižek z dobových novin:
Místo Národního divadla hasiči hasili žízeň a hlad
Když naši Zlatou kapličku včerejšího večera zachvátil červený kohout, pražští hasiči právě utápěli svůj žal plzeninou v hostinci Potrefená husa na Andělu, a to při karu za svého kolegu, jenž spáchal sebevraždu z nešťastné lásky k divadelní tanečnici. Hasičská stříkačka (včetně její obsluhy) již byla pod párou, páni hasiči však odmítli vyrazit k plamenům, dokud nedojedí extra pálivý guláš, jenž jim byl právě obsluhou předložen. Jakmile hostina skončila, vyhasínal již i požár. Pro příště proto doporučujeme, aby se při požářích podávalo občerstvení od andělské Potrefené husy, pak se sem snad podaří hasiče přivábit.
Národní listy, 13. srpna 1881

O Potrefené huse se ve své autobiografii zmiňuje i český výtvarník  František Kardaus, autor designu legendární pražské tramvaje T3: „Dnes jsem šel jako obvykle na oběd do Potrefenky na Andělu. Ze své konstrukční kanceláře v Tatrovce Smíchov to mám pěknou procházku. Poručil jsem si svíčkovou s knedlíkem a byla tak znamenitá, že mě konečně napadly proudnicové tvary nové tramvaje, jež jsem si hned načrtnul na ubrousek. A oku lahodící kombinace odstínů omáčky a brusinkového terče mě inspirovaly k představě, jakou bude mít Té trojka barvu karoserie – červený spodek a smetanová střecha! Příští týden mám vymyslet masku nového automobilu Tatra T603, tak to si dám rajskou se třemi...“

Legenda pokračuje i v současnosti, kdy o vaše chuťové buňky v Potrefené huse na Andělu pečuje uznávaná legenda mezi šéfkuchaři.
David Kalina je absolvent Kulinářské akademie, certifikovaný komisař pro hodnocení kuchařských soutěží a také nositel řady prestižních ocenění, například Zlatý lev nebo Zlatý kuchař 2018. Vyznává výtečnou českou kuchyni, nebrání se však ani inspiraci ze zahraničí. Používá výhradně ty nejkvalitnější ingredience od prověřených regionálních dodavatelů z Česka, Rakouska, Maďarska nebo Itálie. Nabízí moderní pochoutky, často vycházející z klasických receptů našich předků, které voní i chutnají všem milovnicím a milovníkům orálních rozkoší.