Testování seniorů mělo být už dávno. Vláda nechala virus rozjet, míní epidemiologové

Testování v domovech pro seniory je jednoznačně správný krok, který měl přijít daleko dřív. Shodli se na tom epidemiologové oslovení deníkem Echo24. Přesto, že se seniorů týká naprostá většina úmrtí s koronavirem, vláda se pro jejich cílené testování rozhodla až 26. října. Průměrný věk hospitalizovaných je nyní 70 let. Za klíčovou považuje ochranu rizikových skupin i ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. „Myslím, že by to ulehčilo celému systému,“ řekl deníku Echo24.

Nákaza se v říjnu rozšířila v téměř dvou stovkách zařízení pro seniory, kteří patří k nejohroženější skupině z hlediska těžkého průběhu nemoci covid-19. Vládu přitom odborníci na variantu cíleného testování této rizikové skupiny upozorňovali už od jara, znovu pak během léta. „Mělo to být udělané už dávno, říkali jsme to v létě,“ řekl deníku Echo24 epidemiolog Milan Tuček z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. Vláda však podle něj nechala virus znovu „rozjet“.

Testování v zařízeních pro seniory mělo určitě přijít dřív i podle epidemiologa Jiřího Berana. „Je to jedno procento populace, ze kterého umírá 24 % všech zemřelých,“ řekl deníku Echo24. Podle obou epidemiologů však samotné testování zaměstnanců a klientů nestačí. Podle Tučka jsou problém například návštěvy, které mohou nákazu do zařízení navrátit. Podle Berana by se opatření měla zacílit právě na rizikovou skupinu nad 65 let a to i mimo instituce, například přednostním testováním či trasováním a rychlejší přednostní hospitalizací, jinak podle něj dochází k vybíjení sil a prostředků na z velké části neohroženou skupinu obyvatel.

Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka je cílené testování jednoznačně správným krokem. „Ochrana rizikových skupin je klíčová, data z nemocnic ukazují, že se nám tady koncentrují rizikové skupiny,“ řekl deníku Echo24. „Myslím, že by to ulehčilo celému systému,“ dodal Miloslav Ludvík. Podle epidemiologa Tučka může každé takto cílené testování napomoct k rozvolňování opatření.

Vládu odborníci vyzývali už na jaře

K zavedení plošných testů u personálu a obyvatel v domovech a podobných zařízeních vyzývali vládu už na jaře experti z vysokých škol a organizace na pomoc seniorům. Začátkem dubna pak tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že se personál bude plošně testovat každé dva týdny a využijí se k tomu rychlotesty k prokázání protilátek. Znovu s požadavkem na plošné testování přišla začátkem září ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření pro klienty i pracovníky však vláda schválila před pár dny, začíná se zavádět až teď. „Samozřejmě mě to velmi mrzí. To testování mělo být už dávno,“ přiznala ve středu ministryně.

Nařízení o pravidelném testování klientů i personálu domovů každých pět dnů platí od středy. Využívat se budou antigenní testy a následné ověření pomocí přesnějších PCR testů. Zařízení je zatím nemají a čekají na ně. Poprvé se musí vzorky odebrat do sedmi dnů, tedy do příští středy. Odbory a Asociace poskytovatelů sociálních služeb poukazují na to, že zdravotníci v domovech chybí. Personál by tak nemusel kvůli testování stíhat potřebnou péči. Asociace by v takovém případě byla pro mírné prodloužení testovacího intervalu.

Plošné testování na koronavirus v sociálních službách je podle ministerstva zdravotnictví nezbytné vzhledem k rychlému šíření covidu-19, které se nevyhýbá ani domovům pro seniory a podobným zařízením. Senioři jsou podle odborníků nejvíce ohroženi vážným průběhem nemoci covid-19 a tvoří naprostou většinu z těch, kteří nemoci podlehli. Starší lidé mají obvykle více chronických nemocí, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka či obezita.

Podle posledních zveřejněných statistik ze čtvrtka se nákaza vyskytla ve 182 zařízeních, nemocných bylo asi 3800. Nyní tvoří senioři obecně 14 procent lidí s covidem-19. Nakažených seniorů však v Česku přibývá. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) průměrný věk nemocných s koronavirem, kteří se dostávají do nemocnic, roste. Zvedl se ze 65 na 70 let. Lidé nad 75 let tvořili v říjnu podle statistik zhruba sedm procent nakažených, dvě pětiny hospitalizovaných s covidem a 71 procent obětí. Ve 182 zařízeních se k 28. říjnu nakazilo 3818 lidí.