Schodek 50 miliard nic neznamená. Důležitý bude výsledek, řekl Babiš z Lán
FOTO: Jan Zatorsky
- čtk,
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová se setkali s prezidentem Milošem Zemanem. Společně s jeho expertním týmem jednali o státním rozpočtu, který sestavila Babišova první jednobarevná vláda. Ten počítá se schodkem 50 miliard korun. „To je jen plán,“ řekl o schodku Babiš a pukázal na to, že v praxi posledních let byl vždy schodek nižší než byl schválen, nebo nebyl vůbec.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové byla debata o rozpočtu podnětná, vstřícná a nebylo to o tom, že by s Andrejem Babišem prezidentovi „skládali účty“. Ministryně seznámila prezidenta s tím, že si vláda určila některé priority, z nichž mezi největší položky patří důchody, sociální oblast a reforma regionálního školství. „Do investic chceme dát z národních zdrojů až 80 milionů korun. Z velké části půjdou do dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj a dopravy,“ řekla Alena Schillerová novinářům.
Andrej Babiš upozornil na to, že rozpočet vznikal za kabinetu jednobarevné vlády, která vznikla v prvním pokusu po volbách. Proto je nutné nyní zohlednit stanovisko nových ministrů. „Jednání o rozpočtu bude pokračovat o prázdninách,“ řekl Babiš.
Skepsi ohledně velikosti 50 miliardového schodku označil Andrej Babiš za neopodstatněnou. „Byly bychom rádi, kdyby naši političtí oponenti a někteří makroekonomové hodnotili ty výsledky objektivně. Je potřeba hodnotit to, jak rozpočet dopadne. To, že ho plánujeme s deficitem neznamená, že dopadne s deficitem,“ řekl ke schodku premiér.
Podle Aleny Schillerové se s prezidentem na některých otázkách shodovali, například když došlo na požadavky odborů na růst platů. „Odbory požadují navýšení o 10 %, což by pro státní rozpočet znamenalo dalších 5 miliard, to nevidím jako průchodné,“ řekla Alena Schillerová. Plošné přidávání peněz odmítá i Andrej Babiš, podle něj by jen přispělo k „rozevírání nůžek“ ve společnosti.
Vláda počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s růstem platů učitelů o 15 procent a u ostatních zaměstnanců, tedy hasičů, policistů či úředníků, s růstem o šest procent. Odbory navrhují desetiprocentní růst.
Vláda a odbory se nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru již na počátku července. Dále ale budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Dohoda o tom, o kolik a od kdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla padnout do poloviny srpna. „Chceme navyšovat především těm, kteří mají nejméně, například v kultuře, a nechceme plošné navyšování,“ zopakoval Babiš.
MF mimo jiné také navrhuje v rozpočtu omezit neobsazená tabulková místa na úřadech, na které jsou vypláceny peníze. Krácení se nemá týkat regionálního školství a parlamentních kapitol, uvádí materiál. Opatření by podle ministerstva mělo uspořit 3,4 miliardy korun a snížit počet míst o 2221.
Prezident se podle Schillerové také zajímal především o to, z čeho MF vycházelo při sestavování návrhu rozpočtu. „Shodli jsme se na tom, že veřejné finance i údaje o ekonomice jsou velmi dobré,“ řekla. Uvedla zároveň, že se Zemanem nehovořili o jeho výhradách k navrhovanému schodku 50 miliard korun. Prezident v nedávném projevu ve Sněmovně řekl, že je pro deficit v době krize, ale ne v době růstu ekonomiky.
Po jednání expertního týmu k rozpočtu by měl prezident jednat ještě s premiérem ohledně výběru nového ministra práce a sociálních věcí. Dosavadní ministr Krčál tento týden na funkci rezignoval poté, co se objevilo podezření z plagiátorství v jeho bakalářské práci. Ze stejného důvodu skončila ve vládě i ministryně spravedlnosti z vládního hnutí ANO Taťána Malá. Novou ministryní práce by se měla stát Jana Maláčová (ČSSD), která dosud na ministerstvu vedla odbor rodinné politiky. Zeman se s ní chce setkat příští týden a předpokládá, že ji poté jmenuje členkou vlády.
