„Rusko už zbankrotovalo dávno.“ Co pro Putina znamená odstřižení od dolarů

Otřesné záběry z ukrajinské Buči, kde ruská armáda spáchala masakr na civilistech, donutily Západ zareagovat dalšími sankcemi. Ještě před pár týdny smělo Rusko využívat zmrazené devizové rezervy u amerických bank ke splácení dluhů věřitelům. Poté, co sankce tuto možnost přerušily, a režim Vladimira Putina musel uhradit závazky z dluhopisů v rublech, začali mu mnozí předvídat bankrot. Podle některých ekonomů se však odehrává spíše mediální hra. Rusové již v bankrotu jsou a Západ to ví, současná situace jim tak v podstatě nemůže ublížit.

Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech, protože americké banky jako JP Morgan nebo Citibank odmítly příkaz na částku 649,2 milionu dolarů držitelům těchto dluhopisů vyplatit. Ministerstvo financí pak uvedlo, že závazky vyplatilo v plné výši v rublech a považuje je za splněné.

„Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se zněním příslušných smluv,“ domnívá se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že bankrot může být otázkou velmi krátké doby.

Podobně mluví analytik Timothy Ash ze společnosti Blue Bay Asset. „Nedodržení platby je nedodržení platby. Trhy to tak vyhodnotí. Investoři nedostali zaplaceno. Budou si to pamatovat,“ vyjádřil se k tomu. Někteří ekonomové jsou ovšem mnohem více skeptičtí a nevnímají zprávu přehnaně pozitivně.

„Bankrot v případě aktuální situace je trochu jiný, než co si pod tím pojmem představíme. Například některé země zbankrotovaly za posledních deset let několikrát a často jsme si toho ani nevšimli. Je to čistě otázka vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Když se firmě stane, že zkrachuje a věřitelé nedostanou peníze, bolí to dost možná více, než když má stát dluhopisy všude možně. Když tedy zkrachují státy, jejichž dluhopisy mají nakoupené centrální banky, je to v zásadě jen účetní operace. Rusko se dlouhodobě, minimálně od roku 2014, snažilo dluh snižovat a zároveň i restrukturalizovat mezi instituce, kterým by případná platební neschopnost nemusela tolik vadit,“ uvedl pro deník Echo24 ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.

„Co se týče Ruska, technicky samozřejmě v bankrotu je. Zadělávají si na obrovské problémy do budoucna. Jenomže oni vědí, že velké problémy mají už teď. Pro trhy to není takový šok, neřeknou si: proboha, podívejte se na to, co Rusko dělá, příště už mu nepůjčíme. Rusko ztratilo svou kredibilitu už dávno a to, co se nyní děje, už nic moc nezmění,“ říká Stroukal.

Dlouhodobá kredibilita pro věřitele je něco, co státy mohou ztratit velmi rychle. „Je to například případ i Venezuely nebo Argentiny. Jen horko těžko poté tu kredibilitu získají zpět. Ruská vláda by musela učinit asi nereálné závazky, že přestanou útočit nebo, když to přeženu, že vstoupí do NATO. Samozřejmě jiná situace by byla, kdyby žádná válka nezačala, a oni by začali splácet dluhy v rublech. To by bylo fiasko. V té současné situaci ale jejich bankrot opravdu nic nezmění,“ domnívá se ekonom.

Podle Stroukala jsme nyní spíše svědky mediální hry. „Na svůj trh budou Rusové vysílat signály o tom, že peněz mají dost, protože jsou velkou zemí s velkou ekonomikou. Za problémy může Západ, který nechce, abychom dolary používali,“ tvrdí.

Rusko naposledy nesplácelo svůj domácí dluh, když se země dostala do finanční krize v důsledku propadu cen komodit v roce 1998. K jeho poslednímu selhání v cizí měně došlo v roce 1918, kdy bolševický vůdce Vladimir Lenin zamítl dluhopisy vydané carskou vládou.