Neambiciózní Česko. Do února chce naočkovat 180 tisíc lidí, Izrael zvládl 280 tisíc za týden

Očkování proti covidu-19 v ČR se rozjíždí jen pomalu. První várka vakcín o 9 750 dávkách vystačí na necelých 5 tisíc lidí. Zhruba dvakrát větší zásilka očkovací látky od firem Pfizer a BioNTech měla dorazit v pondělí, kvůli logistickým problémům se ale nyní očekává ve čtvrtek 31. prosince. Do února půjde dohromady o 355 875 dávek, na všechny zdravotníky a lidi v rizikových skupinách tak ještě nedojde. Široká veřejnost se k očkování dostane až někdy v květnu. V Izraeli naproti tomu stihli naočkovat 280 tisíc lidí za pouhý týden. Těsně před Vánoci rychle vznikl v Česku nový očkovací plán, který ale není bez výhrad.

Premiér Andrej Babiš plánuje, že celá očkovací akce, v rámci které by měla ČR dostat 15,9 milionu vakcín pro asi osm milionů lidí, potrvá až do září 2021. Oproti ostatním zemím ale nemá příliš ambiciózní plány – do února se má podle nové strategie naočkovat necelých 180 tisíc lidí. V lednové várce se navíc počítá s vakcínami od Moderny, tu nadále posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Vyjádřit se k ní má až 6. ledna, podle plánu by se pak očkovací látky mohly do ČR dostat do 15 dnů.

V porovnání s dalšími státy má Česko objednáno relativně málo vakcíny při přepočtu na jednoho obyvatele, v porovnání s Německem dokonce desetkrát méně. Ve snaze navýšit počet použitelných dávek Babiš požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby (EMA) co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny od Pfizeru a BioNTechu šest lidí namísto nynějších pěti. Česko by tím získalo o 1,6 milionu dávek více. „Dneska ta šestá dávka se háže do koše a to je samozřejmě špatně,“ řekl v pondělí večer v televizi Nova.

Podobný názor podle něj zazněl i z Německa, tam ovšem počítají jen do konce tohoto roku s distribucí 1,3 milionu dávek a během ledna jich chtějí dát k dispozici až 700 tisíc týdně. Ambicióznější jsou také ve Francii, kde by vakcínu do konce února mělo dostat asi milion lidí a dalších 15 milionů během března a dubna. Polsko očekává jen do konce ledna přísun asi 1,5 milionu dávek.

S kartami by mohla zamíchat vakcína od britsko-švédské AstraZeneca, kterou by Velká Británie mohla schválit během několika následujících dní a začít aplikovat už od 4. ledna. Jelikož je levnější a lépe skladovatelná, značně by urychlila celý očkovací proces. Kdy ale dojde ke schválení vakcíny v EU, není zatím jasné – Česko předběžně očekává 200 tisíc dávek od AstraZeneca v únoru.

Vládní očkovací plán navíc počítá i s dřívější dostupností látek od německého CureVacu a amerického Johnson & Johnson, v obou případech od dubna. Dle skeptických ohlasů ale mohou vakcíny od těchto tří zmíněných výrobců mít zpoždění, ať už kvůli schvalovacímu procesu, logistice či komplikacích během klinických testů, přičemž nejpesimističtější scénáře mluví o začátku distribuce v létě 2021. U francouzského výrobce Sanofi se počítá až s koncem roku 2021.

Opravdové očkování „rizikovek“ možná až od února, ostatní od května

Nedostatek očkovacích látek může být velmi problematické. V první vlně vakcinace mají být především senioři v domovech důchodců a zdravotníci na covidových odděleních, lednová várka očkovacích látek ale zřejmě nebude stačit pro všechny, kteří se nachází v těchto skupinách. Lidí, kteří spadají do „rizikovek“, je podle některých odborníků půl milionu, jiní (např. exministr Roman Prymula či farmakoekonom Tomáš Doležal) ovšem mluví o jednom či více milionech rizikových osob, pokud do nich zahrnou všechny – zdravotníky, seniory a chronicky nemocné, popř. lidi s alespoň jednou komorbiditou a obézní.

U posledních jmenovaných skupin je očkování přímo klíčové, jelikož u nich hrozí mnohem vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění a zdravotní komplikace. Nedostatek zdravotnických pracovníků pak může vážně zatížit nemocniční systém. Z toho vyplývá, že se na další lidi, kteří budou mít zájem se nechat očkovat, dostane až někdy v květnu, což potvrdil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v České televizi.

Česko podle narychlo upečené očkovací strategie, kterou zveřejnil server SeznamZprávy, počítá se třemi fázemi očkování. Vše se odvíjí právě od dostupnosti vakcín různých výrobců. Ministerstvo zdravotnictví také počítá s tím, že během poslední fáze se akce ujmou hlavně praktičtí lékaři, ti by podle předpokladů ministerstva měli očkovat tempem až 50 tisíc lidí denně. Již dříve ale hlásili, že i za běžného provozu mají v ordinacích napilno, v kombinaci s testováním a očkováním bude situace zřejmě komplikovanější. Samotná aktualizovaná strategie má stále několik mezer, což kritizuje například jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Do Česka dorazily první vakcíny a začínáme očkovat zdravotníky a seniory. Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie a jak znovu žít tak, jako dřív. pic.twitter.com/DZAMD1P8Sh

— Úřad vlády ČR (@strakovka) December 27, 2020

Velké nedostatky má ČR i v případě informační kampaně. Po katastrofálním „osvětovém“ inzerátu a zrušení veřejné zakázky začalo ministerstvo spolupracovat na materiálech společně s vládou a několika marketingovými agenturami. První výsledek, emotivní video, zveřejnil úřad vlády na svém Twitteru v pondělí společně s poznámkou, že jsou v Česku konečně dostupné vakcíny proti koronaviru.