Polsko chce vyšetřovat sedm soudců a žalobců za činy za komunismu
procesy s disidenty
Polský ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce Zbigniew Ziobro chce pohnat k odpovědnosti sedm soudců a prokurátorů za to, že v 80. letech poslali do vězení protikomunistické disidenty.
Ziobro dnes oznámil, že vyšetřovatelé z Institutu národní paměti (IPN) chtějí zbavit imunity tři soudce a čtyři prokurátory, kteří „v rozporu se zákonem uvěznili“ ty, kdo se postavili proti vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 a protestovali proti komunistům.
„Prokletím polské transformace (...) byla naivní víra, že justice se sama zbaví lidí, kteří byli ostudou soudů a prokuratury a kteří se proslavili tím, že při službě komunistické moci byli ochotní dopouštět se největších hanebností při použití právních nástrojů,“ cituje Ziobra internetový portál státní Polské televize.
Polská justice se podle Ziobra doposud zbavila jediného soudce, který za komunismu vynášel politické rozsudky. Ziobro dnes neřekl, u kterých soudců a žalobců konkrétně budou nyní disciplinární soudy rozhodovat o odebrání imunity. Uvedl jen, že dva z těchto soudců donedávna působili u nejvyššího soudu.
Institut národní paměti od září 2016 zkoumal dvacet trestních řízení, na kterých se v letech 1981 až 1982 podílelo zmíněných sedm soudců a státních zástupců. Vyšetřovatelé z IPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, došli k závěru, že nejméně deset lidí protizákonně odsoudili za opoziční činnost. IPN podle webu Polské televize upozornil na to, že přísné tresty odnětí svobody a zadržování ve vazbě zničilo život mnoha poškozeným, mezi nimi i dvěma studentům středních škol.
Agentura AP připomíná, že polská vládní strana Právo a spravedlnost, která je u moci od roku 2015, slibuje, že z veřejného života odstraní a potrestá představitele komunistické justice. Tvrdí, že tak činí v zájmu jejich obětí. Kvůli tomu strana prosadila sporné změny v systému spravedlnosti, které kvůli možnému narušení principů právního státu kritizuje Evropská unie.
Vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 bylo reakcí polského komunistického režimu na rostoucí vliv nezávislého odborového hnutí Solidarita, jež ohrožovalo mocenský monopol komunistické strany. Výjimečný stav trval více než rok a půl a o život při něm přišlo okolo 90 lidí.