Stravenky vyvolaly vážný spor. Odborář Středula vyzývá Schillerovou k jednání
Stravenková revoluce?
Nové
Jan Zatorsky
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové zavést alternativu ke stravenkám se setkal se silnou nevolí ze strany odborů. Kritika se ale poté stočila na odborového předáka Josefa Středulu, na kterého zaútočil jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Středula pro deník Echo24 uvedl, že šéfka státní kasy by nejdřív měla přijít s konkrétním návrhem a poté ho řádně projednat se sociálními partnery. Schillerová však plánuje novelu zákona představit až v příštím roce.
Velké pozdvižení vyvolal záměr ministerstva financí v systému stravenek. Změna zákona by se týkala zaměstnavatelů, kteří by mohli pracovníkům nabídnout, zda chtějí dostávat stravenky, nebo rovnou peníze. Ty by byly nezdaněny, stejně jako stravenky. „Zůstanou stravenky i závodní jídelny, ale zvlášť pro malé podniky a živnostníky přidáváme třetí možnost. Budoucnost stravenek je tak stoprocentně zaručená. Díky stravenkovému paušálu si prostě vyberete, co budete chtít. Papírek, nebo peníze,“ představil novinku předseda vlády Andrej Babiš.
S kritikou ovšem přišli odboráři a zástupci zaměstnavatelů, se kterými zatím o změně nikdo nejednal. „Nejvíce bych ocenil, kdyby se pozornost obrátila a paní Schillerová přišla s konkrétním návrhem, a ten pak projednala se sociálními partnery. Tedy tak, jak se sluší a patří. Ideální by bylo soustředit se na návrh změn novely zákona o dani z příjmů a dodatečných zákonů. Protože se zatím vychází pouze z informací jednoho internetového deníku. Z tohoto pohledu bych byl rád, kdybychom se vrátili k racionální diskuzi a nevzkazovali si věci přes média,“ řekl pro Echo24 šéf odborů Josef Středula.
Odboráři navíc změnu kritizují a varují, že stravenky jsou využívány tam, kdy zaměstnavatel nemůže zařídit firemní kantýnu nebo jídelnu. „Pokud by pro zmíněný finanční příspěvek mělo platit daňové zvýhodnění, stejně jako platí pro stravenky, pak stát bude logicky chtít prokázat, že takto vynaložené prostředky byly utraceny v souladu se zákonem. Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ varují odboráři v prohlášení.
Na stranu vlády se postavila Hospodářská komora, podle které si změnu na stravenkový paušál přeje 93 procent oslovených společností. „Záměr ministerstva financí zavést stravenkový paušál ale nemá u zaměstnavatelů zcela bezvýhradní podporu. Čtvrtina respondentů považuje za reálné riziko, že zaměstnanci nový peněžní benefit nepoužijí na nákup teplého oběda nebo potravin.Takové obavy zaznívají především od velkých firem. Stávající systém je také zneužíván, ale je limitován alespoň určitou účelovostí poukazů. Současný systém považuje za vyhovující jen 7 % všech účastníků ankety, a to bez ohledu na velikost firmy,“ uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Konkrétní návrh však ministryně financí Alena Schillerová zřejmě představí až na začátku příštího roku. Počítá s tím novela zákona o daních z příjmu, který by následně měl platit až v roce 2021.
Spor o růst platů
Oblast stravenek však není jediným místem, kde se odboráři střetávají s vládou. Začíná totiž vyjednávání o růstu platů ve státní sféře na příští rok. Odboráři stále požadují přidání učitelům o 15 procent a pro nepedagogy a zdravotníky o deset procent. Ostatní zaměstnanci by si měli polepšit od příštího roku o 8 procent.
Požadavky se však velmi rozcházejí s návrhy vlády. Stát zatím počítá s navýšením platů učitelů o pouhých deset procent a pro ostatní o dvě procenta. A to i přesto, že se na přidávání pedagogům dříve vláda profilovala. Růst platů o dvě procenta by však pouze dorovnal inflaci.
„Žádáme vládu o co nejrychlejší jednání o platech. Jsme připraveni se dohodnout, to ale není možné bez usednutí k jednacímu stolu. Kompromis se dá hledat, rozhodně se ale nepřibližuje navrhovaným dvěma procentům. Při takovém navýšení by výdělky reálně klesly,“ řekl odborový předák Josef Středula.
K vyjednávání vyzývá i mluvčí odborových svazů veřejného sektoru a šéfa úřednických odborů Pavel Bednář. „Bylo dohodnuto, že vyjednávání o růstu platů na rok 2020 proběhne po červencové makroekonomické predikci ministerstva financí. Ta byla zveřejněna 31. července,“ podotkl Bednář.
