V Česku má skončit těžba uhlí v roce 2038, do uhelných krajů má jít 100 miliard

KONEC TĚŽBY

V Česku má skončit těžba uhlí v roce 2038, do uhelných krajů má jít 100 miliard 2
Ekonomika

Echo24

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Patnáct členů komise hlasovalo pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Proti byl také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který podpořil ukončení těžby v roce 2033.

Ve vyjádření, které zveřejnilo tiskové oddělení ministerstva, uvedl, že vzhledem k tomu, že zásadní proměna české energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl podle jeho názoru možný. Uhelná komise dnes odhlasovala rok 2038. Podle ministra průmyslu a druhého předsedy komise Karla Havlíčka (za ANO) hlasovalo z 19 členů 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. Konečné slovo bude mít vláda.

Celkem má Uhelná komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.

Ekologové termín ukončení kritizují

Ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 je absurdně pozdní, řekl ekolog a člen uhelné komise Jan Rovenský. Komise tento scénář doporučila na dnešním jednání. Pro rozhodování podle ekologa chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí.

„My jsme s tím nepřekvapivě nesouhlasili nejen proto, že ten rok je absurdně pozdní, ale i proto, že komise nedopracovala většinu z těch analýz, které mají dopady útlumu uhlí,“ uvedl Rovenský. Při probírání materiálů se podle něj ukázalo, že dosud nebyla dořešena řada věcí. „Zatím nebyly vůbec vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, dopady na zaměstnance uhelného průmyslu, dopady na životní prostředí, dopady na veřejné zdraví, dopady na provozovatele a dopady na veřejné rozpočty a dopady teplárenství. Nic z toho zatím ani druhá, ani třetí pracovní skupina ještě nepředložila,“ řekl ekolog. Rovenský míní, že rozhodovat v takové situaci o roku konce uhlí je „zapřaháním vozu před koně.“

Foto: Týdeník Echo

„Já jsem navrhl, abychom kvůli tomu rozhodnutí odložili, až do doby, kdy budou analýzy hotové. A rozhodovali jsme o celé té věci najednou. Pan ministr Havlíček, k mé velké lítosti, odmítl o tomto mém návrhu hlasovat,“ zdůraznil ekolog s tím, že se hlasovalo jen o návrhu usnesení. To podle Rovenského předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu členům komise až ve čtvrtek večer a jeho text nebylo možné měnit.

„Za skandální“ v pátek označili rozhodnutí také zástupci ekologických organizací Fridays fo Future, Limity jsme my, Extinction Rebellion a Limity jsme my, kteří za rychlý konec uhlí od listopadu demonstrují před ministerstvem životního prostředí.

Do tří uhelných krajů půjde v příštích letech téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise. Unucka uvedl, že hlasoval pro toto datum, přestože až do čtvrtka byl rozhodnutý, že žádné datum nepodpoří.

„Ale během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren,“ uvedl Unucka. Bez elektráren a tepláren by to podle něj nešlo.