„Prosíme o odpuštění. Ublížil i nám,“ řekla matka gdaňského útočníka
Vražda gdaňského starosty
Omlouvám se za syna a prosím o odpuštění, zdůraznila matka sedmadvacetiletého muže obviněného z vraždy gdaňského starosty v rozhovoru, který v pondělí otiskl polský list Gazeta Wyborcza. „Ať nás někdo pochopí, on ublížil taky nám,“ řekla žena, která ještě před propuštěním syna z věznice a vražedným útokem varovala policii, že ji znepokojují synovy nálady a že mladý muž je schopen provést něco nepředvídatelného.
Oblíbeného politika pobodal útočník při charitativním koncertu v neděli 13. ledna, o den později třiapadesátiletý Pawel Adamowicz zraněním podlehl. Pachatel po útoku setrval na pódiu, nyní mu hrozí doživotí.
„Tolika lidem ublížil – starostovi, jeho rodině, nám. Ale zůstávám matkou. Je to nejtěžší pocit, jaký si lze představit,“ řekla deníku žena, uvedená jako Jolanta. Předpokládaný vrah gdaňského starosty Pawla Adamowicze bývá v médiích označován pouze jako Stefan W.
O útoku se dozvěděla, když ji zatelefonoval jeden ze synů, že Stefan pobodal Adamowicze. „Začala jsem plakat, manžel také, říkali jsme si, že to není možné,“ vylíčila. „Modlili jsme, aby starosta přežil.“
Starostu osobně poznala jako vřelého a dobrého člověka, vídávala ho na ulici, zdravili se. O tom, že nepřežil, se dozvěděla z televize. „Co teď bude?“ zeptala se dcery a obě se rozplakaly.
Když varovala policii před synem Stefanem, doufala, že nebude propuštěn z vězení, nebo že ho budou sledovat. Uslyšela ale od policistů, že k tomu chybí důvod a že jen ohlásí její pochybnosti věznici. Později se s ní už nikdo nespojil, dokud policisté nevpadli do bytu se zbraněmi v rukách.
„Absolvovala jsem resocializaci, chápala jsem, co se děje, ale když už syna propustili, neobviňujte prosím mne, ani mé děti. Co jsme měli dělat?“
„Měl problémy, ale nebyl gangster“
Stefan po propuštění z vězení, kde si odpykal trest za přepady bank, podle matky s rodinou moc nekomunikoval; chápala to tak, že se stydí a že se cítí být ztracený; nejčastěji prý mlčel. „Celou dobu si myslím, že se mi to zdá. Že se probudím a vše se vrátí do normálu,“ řekla. Podobně na tom byla před 12 lety, kdy zahynul její první muž. Ale o něm se jí zdálo, o Stefanovi sny nemá.
„Jako matka ho stále mám ráda. Jen si zoufám, že tolika lidem ublížil,“ řekla s pláčem. „Porodila jsem syna, který zabil člověka, a musím s tím žít. Ale nikdy se ho nezřeknu. Budu s tím utrpením až do konce života, i když syna jsem ztratila navždy. Na svobodě ho určitě už neuvidím.“
Většina toho, co se v médiích o Stefanovi tvrdí, není podle ní pravda: že někomu probodl ruku, že chtěl být velitelem koncentračního tábora, že ji bil, užíval drogy, vydíral a vymáhal výkupné. „Jsou to všechno lži. Je pravda, že se neučil. Skončil v šesté třídě, protože chodil za školu. Zjistili mu poruchy chování a emocí. Měl problémy, ale nebyl gangster,“ zdůraznila.
Kvůli tlaku médií se rozhodla používat jen příjmení druhého manžela. „Chodím po ulicích a stále myslím na tu tragédii a že už nic nebude jako dřív,“ řekla. „Myslím taky na to, co bude, jestli mě někdo pozná a spojí s tím, co udělal Stefan. Dozvěděla jsem se, že kolegyně v práci řekla, že jde o pověst pracoviště. Vzala jsem si dovolenou. Všichni se bojíme, že budeme potrestáni za Stefana. Ale co jsme měli udělat? Víte, jak je těžké udat vlastní dítě? Ale šla jsem na policii a řekla, že něco nepředvídatelného udělá,“ dodala.