Atomový Babiš

Konečně je tady příležitost využít schopností Andreje Babiše ve prospěch České republiky. V tomto případě jeho pověstného horolezeckého genu, urputnosti a frankofonie.

Ministerský předseda vyrazil včera do evropského výboru sněmovny, kde prohlásil, že je potřeba urychleně začít stavět nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech. I za cenu, že při tom porušíme evropské právo. „U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl Babiš. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita.“ Podle Babiše je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj.

Výborně. Takže rychle od slov k činům. U jádra zaspal hlavně Andrej Babiš. Ve vládě sedí od začátku roku 2014. Hned na začátku dubna toho roku zrušila polostátní energetická společnosti ČEZ po dohodě s vládou, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí, tendr na výstavbu nových bloků v Temelíně, který rozjel předchozí kabinet Petra Nečase. Od té doby neudělaly vlády, v nichž má Andrej Babiš hlavní slovo, v přípravě nových jaderných bloků vůbec nic.

Tendr ČEZ po dohodě s vládou zrušil proto, že jaderné zdroje jsou ztrátové. On jako polostátní firma, v níž mají podíl i soukromí investoři, si nemůže dovolit rozjet byznys, který je od začátku jasně prodělečný. Při současné evropské energetické politice se jaderná elektrárna se ziskem provozovat nedá. Je to veřejná investice do infrastruktury. Jenže ji nemůže dělat částečně soukromá firma, jejíž manažeři musí co nejlépe hospodařit se svěřeným majetkem. Pokud by generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jeho tým ztrátové jaderné bloky začali stavět, koledují si přímo o trestní stíhání. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Jedinou možností by bylo, kdyby stát nějak ČEZu ztrátovou energii z nových jaderných bloků dodával. Možností je pak řada. Velmi elegantní jsou garantované ceny, kdy má energetická firma zaručenou fixní cenu každé kilowatthodiny. Pokud je tržní cena nižší než tato garantovaná cena, stát doplatí rozdíl, aby firma neprodělávala. Když je naopak elektřina dražší, provozovatel atomové elektrárny posílá to, co utrží nad garantovanou cenu, státu. Jenže tento model zároveň naráží na zákaz veřejné podpory, kterou v rámci jednotného trhu velmi pečlivě hlídá Evropská komise. Ta také dává pro veřejnou podporu výjimky. Když si je někdo dokáže vyjednat. Žádná z vlád, v níž seděl Andrej Babiš, to nedokázala. Právě možnost dotovat ze státních peněz je tím porušením evropského práva, o němž premiér mluví.

Ve stejné době, kdy jsme odpískali veřejnou soutěž na Temelín, si Velká Británie v Bruselu přesně tento systém garantovaných cen (contract for difference) dokázala vyjednat pro svou novou atomovou elektrárnu Hinkley Point C, kterou staví francouzská státní Electricité de France a částečně ji financuje čínská státní China National Nuclear Nuclear Corporation, která bude mít v nové elektrárně podíl 33,5 procenta.

V anglickém Somersetu se začalo stavět loni v prosinci a hotovo by mělo být v roce 2025. Nová elektrárna by měla přijít na 20,5 miliardy liber (přes 600 miliard korun).

Těžko říct, proč Andrej Babiš nezkusil vyjednat to co Britové.

Teď má příležitost. Nové elektrárny by se měly začít stavět co nejdřív. Atmosféra v evropské energetice není při současné radikalizaci ekologistických lobby vůbec příznivá. Čím dřív se začne, tím je větší šance, že se projekt podaří dotáhnout do konce bez obstrukcí z Německa (které si jádro zakázalo) nebo Bruselu.

Své frankofonní zdatnosti by měl Andrej Babiš využít k vyjednání evropské atomové koalice s Francií. Ta má jednu z vůbec nejlevnějších energií z bohatých zemí právě díky tomu, že jí téměř 80 procent vyrábí z jádra. Sama staví nové bloky ve Flameville. Elektrárny staví také Finové nebo Maďaři, takže si je jen potřeba vybrat ten správný model, jak nové bloky zaplatit, a prosadit ho v Bruselu. Pro Andreje Babiše – tak pyšného na své diplomatické schopnosti – by to mělo být snadné.

Další články od Lenky Zlámalové ZDE