Nové ceníky dodavatelů energií: proč tak masivně zdražují, když máme vládní stropy?

Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí oznámení od dodavatelů energií s informacemi o změnách ceníků. Jak se očekávalo, kdo ještě netěží z nízkých zafixovaných cen z minulých let, přečetl si, že za samotnou silovou elektřinu, tedy bez dalších poplatků, bude platit klidně až třikrát víc. Velcí dodavatelé totiž do nových cen museli promítnout to, za kolik nakupovali pro zákazníky energie na další rok. Několikanásobné ceny však reálně začnou spotřebitele trápit nejdříve až za rok. Od ledna totiž většina lidí bude platit přeci jen nižší zastropovanou cenu. A dodavatelé se od státu začnou dožadovat kompenzací.

Velcí obchodníci typu ČEZ, E.ON nebo PRE mají spíše konzervativní obchodní strategie. Když má někdo produkt na dobu neurčitou, nakupují pro něj letos energie na příští rok. Například ČEZ nakupuje průběžně každý měsíc mezi lednem a říjnem stejný podíl objemu elektřiny pro zákazníky na další rok. Na konci roku se ceník pro produkt na dobu neurčitou podle toho upraví. Co se týče smluv s fixovanou cenou, energie se nakupují už v okamžiku fixace, aby cenu bylo možné skutečně garantovat po celou dobu fixace.

Cena elektřiny s dodávkou v příštím roce se prodává za přibližně 330 eur za MWh, i když na spotu je v těchto dnech nižší, kolem 240 eur za MWh. Dopředu nakoupenou elektřinu tak dodavatelé promítají do nových ceníků, které začnou platit od ledna. Typicky se cena elektřiny u velkých dodavatelů u smlouvy na dobu neurčitou zvedla na částku přes 9 tisíc za MWh, a to bez připočtení regulované složky. Dohromady tedy může konečná cena za MWh činit zhruba necelých 11 tisíc korun.

Konečná faktura za elektřinu je totiž složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky. Státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce přesto výrazně zdraží právě kvůli vysokým tržním cenám, tedy kvůli neregulované složce, která tvoří nyní stále větší část z celkové platby za elektřinu.

Obchodníci tedy lidem začínají rozesílat nové ceníky s platností od nového roku, kdy je většinou cenový skok poměrně citelný. Zároveň však zákazníky upozorňují, že od ledna začnou platit zastropované ceny. Za dodávku silové elektřiny tedy budou všichni platit maximálně 6050 korun za MWh včetně DPH (tedy nejsou zde započteny regulované poplatky) a nezávisí na tom, zda lidé mají sazbu s vysokým a nízkým tarifem.

Velká část lidí tak například v uplynulé době už obdržela fakturu za elektřinu s informací o tom, zda měli nedoplatek, či přeplatek, a která obsahovala i rozpis záloh na příští rok. Ten ovšem ještě nezohledňoval nový ceník. „Do několika týdnů vám upravíme a pošleme nový předpis záloh, který přepočteme na základě vaší předpokládané spotřeby v roce 2023 a státem stanovené maximální ceny,“ píše klientům v těchto dnech například PRE.

Ti, kdo mají smlouvu na dobu neurčitou a platili nižší cenu, než je ta stropovaná, zvýší se jim nyní na její úroveň. Průměrným spotřebitelům největších dodavatelů elektřiny kvůli tomu stoupnou poplatky o několik stovek korun měsíčně. Ceny pro koncové zákazníky jsou výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny a běžná domácnost díky zastropování ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.

Stát si musí ohlídat, aby mu peníze neutekly

Vláda tvrdí, že náklady na zastropování budou činit kolem 130 miliard korun. Rozdíl mezi limitní a tržní cenou chce stát dodavatelům kompenzovat z výnosů kritizované podoby tzv. windfall daně z mimořádných zisků energetik a dalších odvětví a také ze stanovených povinných odvodů pro výrobce elektřiny, kdy se výše bude odvíjet od výrobních nákladů.

Platí však, že dodavatelé musí prokázat, že elektřinu a plyn nakoupili pro své zákazníky dráž, než jsou stanovené stropy, aby jim stát rozdíl v ceně doplatil. Oprávněnost cen má prověřovat Energetický regulační úřad. Přesná podoba kompenzačního mechanismu tak, aby státu nikde peníze zbytečně neutíkaly, ovšem stále není úplně jasná.