Když Barťák vážně onemocněl, změnila jsem hierarchii hodnot, říká Andrea Bartošková

KNIHA ROZHOVORŮ PROMĚNY ŽIVOTA

Když Barťák vážně onemocněl, změnila jsem hierarchii hodnot, říká Andrea Bartošková
"Když jsem se s Budčí vypořádala a měla takzvaně čistý stůl, velmi vážně onemocněl Jirka. Tehdy jsem změnila mou hierarchii hodnot a Barťáka přemístila na první místo," říká archeoložka Andrea Bartošková. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Jiří Peňás

Někdy v polovině osmdesátých let jsem byl na archeologické brigádě, kopali jsme slovanské mohyly. Bavili jsme se po večerech o archeolozích, o nichž jsem měl představu, že to jsou drsní muži s krumpáči. Jeden z nich ale uvedl příklad mladé a velmi sympatické archeoložky Andrey, shodou okolností manželky herce Jiřího Bartošky, který se právě tehdy mimo jiné proslavil rolí ve filmech na motivy knih Eduarda Štorcha. Andrea Bartošková v té době prováděla výzkum na staroslavné Budči. To je jedno z míst, kde se rodil český stát, přičemž se rodil doslova v krvi.

O okolnostech tohoto zrodu na Budči se ví především díky práci Andrey Bartoškové, jejíž kniha Budeč / Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců (2014) shrnuje výsledky její mnohaleté práce.

ANDREA BARTOŠKOVÁ (1952) Vyrostla v Brně, po maturitě vystudovala archeologii na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, pracovala v Archeologickém ústavu ČSAV. Zaměřila se na vývoj hradišť a raně středověké kultury. Je autorkou řady odborných publikací, například Slovanské depoty železných předmětů v Československu, Budeč 1100 let (905–2005), Studium českých raně středověkých hradišť a Budeč / Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Je ženou herce Jiřího Bartošky, mají spolu dvě děti.

Kdy jste se rozhodla být archeoložkou?

To je docela humorný příběh. Já jsem chodila v Brně na gymnázium na Lerchově ulici, přičemž o rok výš tam studoval jistý Jiří Kotas.

Prosím vás, Jiří Včelař Kotas? Ten podivný politik, který se tady objevil na začátku 90. let a na chvíli jím bylo dost lidí fascinováno?

Přesně on. Tak tento Jiří Kotas, asi tak půl roku před mou maturitou, se mě zeptal, co chci dál studovat. To jsem vůbec nevěděla. Navrhl mi archeologii, která však tehdy pro mě byla španělskou vesnicí. Nabídl se, že mě připraví na zkoušky. On se totiž na archeologii hlásil už rok předtím, ale nedostal se. Tak mě Kotas začal připravovat. A pak se stalo, co se nemělo stát. Já byla přijata a on ne. Zcela logicky to nevydejchal.

Brno tehdy bylo alternativně slavné svou bohémskou scénou. Bylo to tehdy veselé?

Brno bylo a je studentské město, takže veselé město. Za mého mládí tam byla spousta klubů, do divadla se chodilo na Provázek, k Mrštíkům a do Mahenky. Nějaká normalizace k nám moc nedoléhala. Tu jsem pocítila až po studiu, kdy jsem k rigorózním zkouškám a obhajobě disertační práce musela získat schválení od uličního výboru KSČ.

Jak to nakonec dopadlo?

Svolení k obhajobě doktorské práce jsem od uličního výboru dostala až napodruhé, v roce 1978. To už byla na světě Katka, která se narodila v roce 1977, a já se chystala odejít z Brna do Prahy. Po ukončení studia v roce 1976 jsem byla hned přijata do Archeologického ústavu v Brně. Podílela jsem se na výzkumu velkomoravského hradiště Mikulčice. V té době byl brněnský a pražský Archeologický ústav spojen osobou akademika Josefa Poulíka, který byl zároveň oponentem mé diplomky. Zřejmě to byl on, kdo zařídil můj přestup do pražského ústavu, kam jsem nastoupila v lednu 1979. Hned zkraje mi bylo řečeno, že zahájím archeologický výzkum na předhradí Budče. Tehdy jsem o Budči měla jen mlhavou představu, skoro nic jsem o ní nevěděla. Na brněnské fakultě končil výklad o slovanském období pádem Velké Moravy. Raně středověké období v Čechách jsem tudíž moc neznala. Pražští studenti, kteří se chtěli věnovat ranému středověku, měli velkou výhodu. Přednášel jim Jiří Sláma, velký znalec písemných pramenů, a také Zdeněk Smetánka, vynikající pedagog a také spisovatel. Jako milovník historie jistě znáte jeho knihu Legenda o Ostojovi. Navíc se pražští studenti mohli seznámit se složitým archeologickým výzkumem v jádru městských aglomerací a poučit se od takových terénních mistrů, jako byli Miroslav Richter a Ladislav Hrdlička. Na půdě pražského Archeologického ústavu jsem se cítila velmi dobře. Na rozdíl od Brna tam bylo daleko liberálnější prostředí. V Brně panoval byzantinismus s panovníkem Poulíkem.

Což by odpovídalo zdrojům a tradicím Velké Moravy.

No, to je dobré propojení.

Zatímco s českým svatým Václavem byla potíž. Osobně jsem některé archeology poznal a vím, že měli ke komunistům daleko.

Tak to určitě, byť řada mých kolegů byla v partaji. Aby mohli pomýšlet na vědecký postup, neměli na vybranou. Pro mě to bylo nepřijatelné. Tituly mě navíc nikdy moc nezajímaly. Za směrodatné jsem vždy považovala publikované výsledky práce, nikoliv tituly. Zvlášť v dnešní době, kdy četné, titulem ověnčené disertační práce nejsou publikovatelné.

Má archeologie nějakou platnost pro dnešek?

Ano. Dokáže odhalit doklady politických zvratů ve společnosti, které se v historickém vývoji stále opakují a jejich paralelu zažíváme i dnes.

A konzultovali jste archeologické záležitosti někdy doma s panem Jiřím?

Tak s panem Jiřím archeologické záležitosti neprobírám. S Jirkou mluvíme o jiných věcech než o archeologii, která ho moc nezajímá, a tudíž o ní nic neví. O archeologii se bavím jen se svými kolegy, případně s lidmi, kteří jsou archeologií sice nepolíbeni, ale mají zájem se o ní něco dovědět. U Barťáka jsem zájem dozvědět se něco víc o archeologické práci zatím nepostřehla.

A když hrál pan Jiří toho pračlověka ve filmech Osada havranů, to jste probírali?

Nevzpomínám si, ale myslím, že ne.

Kopete ještě někde?

Ne. Po roce 1990, kdy Archeologický ústav přestal provádět systematické výzkumy na neohrožených lokalitách a terénní výzkum začal být orientován jen na záchranný výzkum lokalit ohrožených stavební činností, jsem se věnovala hlavně problematice budečského hradiště. Výsledky vyhodnocování jsem postupně publikovala, nakonec jsem vše stručně shrnula v knize. Když jsem se s Budčí vypořádala a měla takzvaně čistý stůl, velmi vážně onemocněl Jirka. Tehdy jsem změnila mou hierarchii hodnot a Barťáka přemístila na první místo. Naplánovaný nový projekt jsem hodila za hlavu a s ním i celý Archeologický ústav.

Celý rozhovor si můžete přečíst v knize Proměny života. Pořídit si ji můžete za zvýhodněnou cenu 469 korun.​​​​​​​ Knihu si můžete objednat ZDE. 

Kniha Proměny života je souborem 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi. Reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války. Kniha navazuje na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, která se loni stala nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu.

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom