„Pokud Putin použije jaderné zbraně, může to eskalovat do třetí světové“

V březnu 2022 bylo zřejmé, že poprvé od konce studené války se svět znovu učí žít s možností jaderného armagedonu. Kvůli válce na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin uvedl svá jaderná vojska do stavu pohotovosti. O tom, jak je takováto situace nebezpečná, i o tom, že v minulosti se svět již mnohokrát ocitl na pokraji jaderné katastrofy, s námi v té době hovořil britský historik a producent Taylor Downing, mimo jiné autor knihy 1983: World at the Brink (1983: Svět na hraně) o cvičení Able Archer, jež málem způsobilo jadernou válku.

„Pokud Putin opravdu uvedl své jaderné síly do stavu pohotovosti, nejde o stejný případ jako ve studené válce. Nejde o obří rakety, které by dopadly na Severní Ameriku. Jde o taktické jaderné zbraně, které budou použity na bojišti. Jakmile začnete jednou používat jaderné zbraně, je těžké dohlédnout, kam to povede. Co by udělal Západ, pokud by Putin použil jaderné zbraně? Protože musí následovat nějaká odpověď. Ve studené válce bylo vypuštění raket velmi nepravděpodobné, protože, by šlo o národní sebevraždu. Dnes to ale není ten případ. Amerika nepošle bomby na Moskvu. Pokud Putin použije jaderné zbraně, co udělají? A pokud je použije a nenastane žádná reakce, jistě přijde druhý jaderný útok atd. Je velmi lehké si představit situaci, kdy to celé bude velmi rychle eskalovat, aniž si to kdokoli bude přát. Celé se to rychle vymkne kontrole. To je globální riziko na Ukrajině a poučení z roku 1983. Je tu riziko, že to celé může najednou eskalovat do třetí světové války. A to je velmi chmurná vyhlídka,“ řekl Taylor Downing v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Jedním z momentů, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války, bylo cvičení Able Archer v roce 1983. Vy jste o tom napsal knihu. O co tehdy šlo?

Kniha vypráví o událostech v onom roce 1983, což byl velmi napjatý rok studené války. Ronald Reagan v Bílém domě mluvil o Sovětském svazu velmi agresivně. Nazval ho říší zla, teroristickým státem. Jeho rétorika proti Sovětům byla velmi tvrdá. V Kremlu tehdy byl Jurij Andropov. Býval šéfem KGB a byl velmi paranoidní. To je myslím něco, co podědil Putin, ten byl v době studené války také v KGB. A KGB vidí nepřítele všude. Takže Andropov přesvědčil sám sebe, že Američané chystají prvotní jaderný útok, že spustí jakýsi útok proti Kremlu a odstraní tím vedení Sovětského svazu a nezbude nikdo, kdo by nařídil odvetný útok. To byl základní zvrat rovnováhy celé studené války. Jistě jste slyšel termín vzájemně zaručené zničení (anglicky Mutual Assured Destruction – pozn. O. Š.), což se zkracuje na MAD (mad = anglicky šílený, bláznivý, nenormální – pozn. O. Š.), tedy docela dobré shrnutí. Prostě pokud zaútočíte, ten druhý odpoví vlastním útokem. Takže nikdy nespustíte jaderné zbraně, protože by to znamenalo spáchání jaderné sebevraždy. Ale pokud si myslíte, že vám to projde, že zabráníte tomu, aby druhá strana odpověděla vlastním útokem, můžete vypustit jaderné zbraně jako první.

A Andropov věřil, že Američané jsou na to připraveni?

V roce 1983 přesvědčil sám sebe, že Američané jsou připraveni na prvotní jaderný útok proti Sovětskému svazu. Vyslal své agenty, aby hledali po celém světě náznaky chystaného jaderného útoku. Postupně takhle přesvědčili sami sebe, že Američané se opravdu chystají zaútočit. A pak v polovině roku 1983 NATO pořádalo cvičení Able Archer. Bylo to jen komunikační cvičení, žádné jednotky v poli. Během tohoto cvičení se simulovalo, že vypukla konvenční válka v Evropě a Varšavská smlouva ochromila NATO. Takže NATO se chystalo na vypuštění jaderných zbraní. Cílem bylo secvičit procedury na vypuštění jaderných bomb. Rusové to všechno sledovali, jejich odposlouchávací stanice zachytily veškerou komunikaci. A přesvědčili sami sebe, že to není jen cvičení, ale doopravdy. A 9. listopadu 1983 Andropov, který nebyl v Kremlu, ale ležel velmi nemocný na klinice kousek od Moskvy, byl celou noc vzhůru. Vedle něho člověk s jadernými kódy. Všechno bylo ve stavu pohotovosti. Obří mezikontinentální rakety SS-19, každá váží 100 tun a nese čtyři nebo pět jaderných hlavic. Všechny jaderné ponorky s jadernými raketami byly poslány do bojových pozic. SS-20, což jsou pojízdná odpalovací zařízení, byly ve stavu maximální pohotovosti. Letadla ve východní Evropě, myslím, že i v Československu a Polsku, čekala na konci ranvejí se zapnutými motory na signál zaútočit na Západ. To všechno se dělo 9. listopadu 1983. Domnívali se totiž, že to je ta noc, kdy NATO zaútočí. Ale samozřejmě se to nestalo, bylo to jen cvičení. Nyní víme, že Sověti měli záložní plán útoku na Západ, kdy by předstírali, že jde o vojenské cvičení. Proto ta panika v roce 1983.

Celý rozhovor si můžete přečíst v knize Proměny života. Pořídit si ji můžete za zvýhodněnou cenu 469 korun. Knihu si můžete objednat ZDE. 

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom