„Lidem v Evropě dochází, že ráj po konci studené války byla iluze“

Wess Mitchell byl za vlády Donalda Trumpa na ministerstvu zahraničí nejvyšším činitelem, který měl na starosti Evropu. Dnes působí v think-tanku, který se na obratu k Asii profiluje. Teď ovšem vypukla v Evropě válka v jemu dobře známém terénu. A vyprovokovala seizmický obrat v německé zahraniční politice. „Putin dokázal udělat pro to, aby Německo začalo brát obranu Evropy vážně, za čtyři dny víc než americká diplomacie za deset let,“ říká. Rozhovor byl publikován na počátku března 2022.

Předvídal jste ruskou invazi na Ukrajinu?

Ano, musím říct, že jsem posledních několik týdnů soustavně říkal, že je pravděpodobné, že Putin podnikne velkou invazi.

Když útok začal, měl jsem z chování Bruselu a Washingtonu pocit, že doufají, že se Ukrajina rychle složí, aby se nemuselo podnikat nic moc konfrontačního na její podporu.

První várka západních sankcí byla opravdu překvapivě slabá. Mohu jen hádat proč. Ale s jistotou víme to, že statečná obrana Ukrajinců přiměla Západ výrazně zvýšit tlak. Bylo možné argumentovat, že je jim třeba pomoci.

Čekal jste, že se budou tak držet?

Čekal jsem, že jejich armáda bude bojovat na vyšší taktické úrovni a s větší výdrží než v roce 2014. Měli šest sedm let na to, aby armádu znovuvybudovali, profesionalizovali, získali poradce a výzbroj. A trvající ruská agrese zvýšila jejich odhodlání bojovat. Ovšem Rusové mají nesmírnou početní a materiální převahu. Ukrajincům brzy začne docházet munice, když jim nepomůžeme.

Bylo možné pro ně udělat víc? Viděl jsem záběry toho, jak účinně používají protitankové střely, které jim Britové dodali teprve teď v lednu.

Západ víceméně spal. Mělo to různé důvody. Němci je odmítali vyzbrojovat kvůli své pacifistické zahraničněpolitické tradici. My Američané jsme mohli dodat víc, zejména pokud jde o protileteckou obranu. Panovala zřejmě obava, že to může vést k eskalaci, že to Rusy neodstraší, ale naopak pobídne k útoku. Teď ve zpětném pohledu víme, že Putin by pravděpodobně zaútočil tak jako tak. Takže teď je naléhavé jim dodat co nejvíc co nejrychleji.

A co výkony ruské armády? Převládal názor, že se od války v Gruzii hodně zlepšila, ale teď řada lidí poukazuje na elementární chyby jejich taktiky.

Zatím nic moc. Čekalo se, že Putinova modernizace zlepší jejich taktické chování. Taky měli možnost zocelit se v Čečně, v Gruzii, v průběžné válce s Ukrajinou. Ale je to první velká armáda, se kterou se střetli. Ukrajina není malý stát, mají tam vysokou bojovou morálku, měli západní poradce a bojují za svou zemi. Je ještě brzy, ale zatím to vypadá, že si Putin ukousl příliš velké sousto.

Jeden politik, který není ochromen strachem z Putina, je turecký prezident Erdoğan.

Turecko má v případě, že by Putin získal Ukrajinu, hodně co ztratit, víc než kterákoli jiná země snad kromě Polska a Rumunska. Z Černého moře by se stal v podstatě ruský rybník. A ty země spolu za poslední staletí už pár válek vedly. Proto byl Erdoğan ochotnější dodávat Ukrajině zbraně. Turecké drony v ukrajinských rukou teď kosí kolony ruských obrněnců. Ukrajina je pro Turecko životně důležitý nárazníkový stát.

Co říkáte vývoji na německé politické scéně?

Byl jsem příjemně šokován.

Celý rozhovor si můžete přečíst v knize Proměny života. Pořídit si ji můžete za zvýhodněnou cenu 469 korun. Knihu si můžete objednat ZDE. 

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom