„My na Ukrajinu nezaútočíme, pokud nepůjdou přes čáru. NATO je rakovina“

ROZHOVOR S KARAGANOVEM

„My na Ukrajinu nezaútočíme, pokud nepůjdou přes čáru. NATO je rakovina“ 9
Svět

Daniel Kaiser

Na počátku roku 2022 jsme měli dojem, že v diskusích o krizi na rusko-ukrajinské hranici chybí ruský pohled, pomineme-li citace výroků prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.

SERGEJ KARAGANOV (1952) Vystudoval ekonomii na Moskevské státní univerzitě a posléze sovětský Institut amerických a kanadských studií. Od konce 70. let do roku 2010 působil v Akademii věd. Od počátku 90. let coby zahraničněpolitický expert zasedá či zasedal v různých politických grémiích – například ve vědecké poradní skupině ministerstva zahraničí, za Borise Jelcina byl členem Prezidentské rady, za Vladimira Putina (do roku 2013) poradcem prezidentovy administrativy. Založil a do roku 2017 řídil známý Valdajský klub. Publikuje v amerických i evropských časopisech, byl mj. konzultantem UniCredit Group nebo Diskusního fóra Deutsche Bank AG. Od roku 2008 děkan Školy pro mezinárodní ekonomii a zahraniční politiku na Národní výzkumné univerzitě v Moskvě. Ženatý, jedna dcera.

Rozhovor byl publikován 10. února 2022, čtrnáct dní před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Nyní vychází v knize 50 rozhovorů Proměny života.

A o co přesně usilujete teď, proč je poblíž ukrajinské hranice přes sto tisíc ruských vojáků?

Jsou tam ze dvou důvodů. Jednak abychom odradili ukrajinský režim před pokusem zaútočit na Donbas (v části ukrajinského Donbasu vegetují od roku 2014 dvě separatistické republiky, Doněcká a Luhanská, celkem v nich žije něco přes tři miliony lidí – pozn. D. K..). Tento útok by se vší pravděpodobností vedl ke zničení toho, co zůstalo z ukrajinského státu. Ale my tam žádnou válku nechceme a nepotřebujeme. Zadruhé přítomností našich vojáků tlačíme na naše západní partnery, aby se jim vrátil rozum a aby spolu s námi začali seriózně budovat takový systém bezpečnosti v Evropě, který bude férový a životaschopný.

A nemůže vláda v Kyjevě ve vašich jednotkách u hranic spatřovat pro sebe hrozbu?

Asi jste si všiml, že v nich nevidí takovou hrozbu jako někteří lidé ve Washingtonu. Jak říkám, naše síly jsou tam k odstrašení, ne k útoku. Kyjev je v této hře loutka. Ta opatření jsou namířena jinam. Už jsem říkal, že NATO je rakovina. Musíme zastavit její šíření.

Irituje vás představa Ukrajiny v NATO?

Kdyby se Ukrajina stala členem NATO, zcela racionálně předpokládám velkou válku na evropské půdě. Už jen záměr rozšířit NATO východním směrem byl a je hlavním zdrojem vojenského napětí v Evropě včetně současné krize, kterou se, doufejme, podaří rozptýlit. Členství Ukrajiny v NATO je pro nás jednoduše nestravitelné.

Proč?

Protože by se zbraňové systémy NATO ocitly příliš blízko Moskvě. A protože ze zkušeností už víme, co se stane novým členům Aliance. Nové členské státy se po vstupu do NATO stávají automaticky nepřátelskými k Rusku. Staly se totiž členy Aliance, kterou drží pohromadě nepřátelství vůči nám. Takže tomu chceme zabránit. Ale Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, doufáme, že to jako naši sousedé sami pochopí. A snad pochopí i to, že Severoatlantická aliance je zdrojem nepřátelství a nebezpečí války v Evropě. Mimochodem, vsadil bych se, že vaši čtenáři nevědí, že známý článek 5. Severoatlantické smlouvy (zakládající smlouva NATO, článek 5 konstatuje, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo v Severní Americe „bude považován za útok proti všem“ členským zemím – pozn. D. K..) nedává žádnou automatickou záruku pomoci. Je to fake. A měli byste vědět i to, že USA za žádných podmínek nepůjdou v Evropě do války proti jiné jaderné mocnosti. Ano, druh konfliktu, který máme teď, vytváří nepřátelství, napětí, skýtá jistý komfort některým silám v Evropě a hlavně Američanům dává možnost Evropu kontrolovat. Mimochodem, Rusko a Evropa mezi sebou nemají žádný spor, žádné velké protichůdné zájmy – s výjimkou rozšiřování NATO na východ.

A co podle vás s Ukrajinou zamýšlí Amerika? Pokud říkáte, že Amerika by za Ukrajinu neválčila, proč se tak angažuje v její prospěch?

Spojené státy prosadily, aby v roce 2008 NATO Ukrajině otevřelo dveře. To je nezpochybnitelný fakt. Prezident Putin už cirka před patnácti lety vyhlásil – a podle mě to myslel naprosto vážně –, že pokud kdy Ukrajina vstoupí do NATO, žádná Ukrajina nebude. Naneštěstí ten stát kolabuje i bez vstupu do NATO, vinou svého totálně zkorumpovaného, neefektivního režimu.

Na což Ukrajinci namítnou, že za velkou část jejich mizerie může Rusko svou podporou separatistů na východě země.

K Ukrajincům chováme velké sympatie. Bohužel spadli do velmi hluboké díry.

Celý rozhovor se Sergejem Karaganovem si můžete přečíst v knize Proměny života. Do konce září si ji můžete pořídit za zvýhodněnou cenu 449 korun. Ušetříte 100 korun proti prodejní ceně 549 korun. Knihu si můžete objednat ZDE. 

Kniha Proměny života je souborem 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi. Reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války. Kniha navazuje na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, která se loni stala nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu.

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom