Tvrdý zásah koronavirové krize. Odnášejí ji nejvíce ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci

I přes podpůrné vládní programy začínají prosakovat první čísla, které hovoří o nejpoškozenějších skupinách obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu ale nejvíce na koronavirovou krizi doplácí ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci. Úřady práce sice nabízejí daleko více pracovních míst než skutečných zájemců, přesto nabídka rozhodně neodpovídá tomu, aby skutečně zaplnila volné pracovní pozice.

Nezaměstnanost v České republice se drží při lednových číslech na 4,3 procentech. To je jedna z nejmenší v Evropě, přitom je koronavirová krize v tuzemsku jedna z nejhorších. V evidenci úřadů práce tak bylo v prvním měsíci letošního roku zaregistrováno přes 311 tisíc zájemců o zaměstnání, přičemž volných míst bylo přes 330 tisíc.

Podle analytika investiční společnosti Natland Petra Barotně se ukazuje, že v evidenci úřadů práce rozhodně nekončí všichni, kdo jsou nezaměstnaní. „Definice nezaměstnaného zní „člověk, který práci hledá, a nemůže ji najít“, nikoli „člověk přihlášený na úřadu“. Počet nezaměstnaných má smysl sledovat, abychom věděli, jestli na tom jsme hůře než ostatní ekonomiky. Podle dat ČSÚ a Eurostatu je odhadem v České republice na 174 tisíce nezaměstnaných,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) k číslům uvedla, že se trh práce mění a je tak potřeba dostatek rekvalifikací. Do letošního roku by jich tak mělo přijít až 100 tisíc, které by se navíc měly opakovat i v dalších letech.

Číslo 4,3 procenta nezaměstnaných je ale velmi nízké v rámci celé Evropy. Uměle je totiž drženo vládními programy jako je Antivirus nebo různými příspěvky, které pouze zadržují skutečný stav do podzimních voleb.

Podle Bartoně je ale důvodem i skutečně odpracovaný čas, který se u zaměstnanců pohybuje okolo 10 procent pod normálem. „Ani to však neznamená, že by zaměstnavatelé propustili 10 procent zaměstnanců. Dobře si pamatují, jak těžké bylo najít pracovníky v době před covidem. A nízká nezaměstnanost zatím nenaznačuje, že by to mělo být nyní jednodušší. Proto se jim vyplatí tuto dočasnou přezaměstnanost dotovat ze svého, a nezaměstnanost tak paradoxně neroste i proto, že je tak nízká. Stát se rád chlubí tím, jak dotuje zaměstnanost, ale podnikatelé ji nyní dotují minimálně stejnou měrou,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Ten také uvedl, že nejvíce postižení současnou krizí jsou ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci. Před koronavirovu krizí totiž byl poměr nezaměstnaných mužů k ženám v poměru 55:45. Dnes však převažují ženy v poměru 60:40. „A že práci ztrácejí zejména nízkopříjmové ženy víme proto, že mediánová mzda těch zaměstnaných roste mnohem rychleji než u mužů. Jen částečně to lze vysvětlit přídavky ve školství či zdravotnictví. Velkým faktorem je to, že zaměstnání opouštějí zejména nízkopříjmové ženy, což čistě statisticky zvyšuje průměr těch v zaměstnání zůstavších,“ dodal Bartoň.

I když úřady práce vykazují více pracovních míst než skutečnou evidenci nezaměstnaných, tak se stále jedná o málo kvalifikovaná místa. Drtivá většina volných míst je totiž velmi špatně finančně ohodnocená a nejsou příliš pro tuzemské pracovníky lákavá. Atraktivní jsou spíše pro zahraniční pracovníky, kteří se ale v současné době do České republiky nehrnou.

Čísla o nezaměstnanosti jsou ale velmi zkreslená, protože jsou jak držena státní podporou, tak se zaměstnavatelé snaží o jejich udržení. „V tomto ohledu jsme na tom lépe, než je obvyklé v jiných zemích Evropské unie. Některé pracovní pozice se však přetvářejí do zombie podoby a přežívají jen díky státní podpoře. Můžeme proto předpokládat, že současná data o nezaměstnanosti jsou silně zkreslená,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.