Sesadí Senát Zemana? Ústavu prý hrubě porušil v osmi případech
Ústavní stížnost
AKTUALIZOVÁNO
Jan Zatorsky
Dosazení Rusnokovy vlády, podivný výklad demise premiéra Bohuslava Sobotky nebo otálení s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. Tyto skutky vadí skupině senátorů, kteří sepsali ústavní stížnost proti prezidentu Miloši Zemanovi. Mířit tak má na skutky, ve kterých se hlava státu opakovaně dostávala za hranici ústavnosti při konkrétních krocích. Dnes senátoři návrh projednávají s tím, že schůze Senátu bude v tomto bodu neveřejná. Hrad pro deník Echo24 potvrdil, že prezident Miloš Zeman se projednání nebude účastnit.
Před jednáním se tři nejpočetnější kluby v horní komoře shodli, že svou většinou podpoří ústavní žalobu. Potvrdili to předsedové klubů Petr Holeček (Starostové a nezávislí), Miloš Vystrčil (ODS) a Petr Šilar (KDU-ČSL).
K projednání se senátoři dostanou až v pět hodin odpoledne, kdy je bod pevně zařazen. I přes předchozí jednání nakonec budou senátoři projednávat komplexní ústavní žalobu, která obsahuje 8 případů jednání, ve kterých měl Zeman porušit ústavu. Dříve se totiž hovořilo o tom, že by Senát pouze projednával část z žaloby, která by se týkala nejčerstvějšího případu, kdy prezident odmítl demisi ministra kultury Antonína Staňka. Tento skutek však autor předlohy Václav Láska (SEN 21) nakonec dopsal do původní ústavní stížnosti.
„Máme poslední šanci se ozvat. A zastavit svévoli prezidenta. Jinak se zamysleme nad tím, co za postup by prezident dokázal vyčarovat, pokud se jednou splní to, po čem volali lidé na Letné a ve spoustě dalších měst. Tedy že premiér Babiš podá demisi,“ uvedl Václav Láska. K aktualizované žalobě však potřeboval získat dalších 27 podpisů senátorů, které musel sehnat do dnešního dne.
I přes neveřejné projednání ústavní stížnosti se může prezident Miloš Zeman účastnit jakéhokoliv jednání obou komor Parlamentu. Pravidelně tak přichází při schvalování státního rozpočtu. Na dnešní jednání však nedorazí. „Samozřejmě, že ne,“ řekl pro Echo24 mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Pokud by zástupci horní komory stížnost schválili třemi pětinami přítomných senátorů, dostala by se poslancům na stůl až v září.
Senátní žaloba proti hrubému porušení ústavy ze strany prezidenta však nejspíše narazí právě v Poslanecké sněmovně. Ke schválení je totiž zapotřebí také tři pětiny hlasů s tím rozdílem, že jsou zapotřebí od všech poslanců. Nejméně tedy musí návrh schváilt 120 zákonodárců.
Proti se vymezily kluby hnutí ANO, SPD či komunistů, kteří mají dohromady 112 hlasů. „ Celá záležitost je pouze politickým bojem částí politického spektra s panem prezidentem Zemanem. Celá ústavní žaloba by byla úsměvná do té míry, že se podle mého nic nestane. Podle mě to vyvolá jen pouze velký mediální odraz ale jinak si nemyslím, že by to mělo valnou hodnotu a že by to mohlo něco změnit v politickém systému,“ řekl k žalobě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Podobně reagoval předseda KSČM Vojtěch Filip. „Legitimita všech senátorů, kteří žalobu podepsali, nedosahuje ani třetiny hlasů, které dostal pan prezident Miloš Zeman v přímé volbě. Měli by si tedy uvědomit, jaká je jejich role v ústavním systému a nepeskovat pana prezidenta,“ řekl Filip. I předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek pro Echo24 uvedl, že k žalobě se poslanci budou stavět „určitě negativně“.
S podporou žaloby váhají lidovci a sociální demokracie, která si sice stěžuje na chování prezidenta v případu Antonína Staňka ale zároveň upozorňuje, že bez podpory hnutí ANO nemají takové návrhy v současné sněmovně šanci.
Podporu však senátoři mohou hledat u pravicové opozice v čele s ODS. „Jsme jednoznačně přesvědčeni, že ústava v tomto směru mluví jasně a výklad je naprosto jasný. Je tu situace kdy ministr podal demisi, premiér požádal o odvolání ministra a prezident v této věci nekoná. Tuto situaci by šlo nejjednodušeji vyřešit tak, že pan předseda vlády podá kompetenční žalobu. Jak vidíme, premiér to nedělá. Pak je na místě ústavní stížnost,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek navíc uvedl, že názory strany jsou na prezidentovo nerespektování ústavy konstantní, tudíž žalobu podpoří. „Troufnu si k tomu dodat, že kdybychom neměli vydíratelného premiéra, tak by se k tomu měli nutně přidat i vládní strany. Všechny parlamentní strany by měly mít zájem, aby se v České republice zachoval parlamentní systém a ne prezidentský systém, který v ústavě nemáme,“ řekl Miroslav Kalousek.
