Trump se mstí za Facebook šampaňským

Let’s Make America Great Again. Udělejme Ameriku znovu silnou, vyzýval Donald Trump ve své předvolební kampani. S tím, jak se pomalu začíná blížit volební repríza, je jasné, že opravdu nezahálí. Hájí americké zájmy opravdu silou. V bezpečnosti, ekonomice, geopolitice, obchodu. Za Trumpem schválené zabití mozku íránské generality Kásima Sulejmáního zapadá nové kolo technologicko-obchodní války, které Donald Trump rozjel s Francií. Nelíbí se mu nová digitální daň, kterou Paříž schválila na velké technologické firmy.

Je nastavená přesně tak, že zasáhne především technologické giganty Facebook, Google, Amazon, Apple. Těm nejen Francouzi, ale i řada dalších zemí včetně Česka vyčítá, že z obřích obchodů na jejich území neplatí žádné daně. Sídla mají povětšinou v Irsku, případně v Lucembursku, kde se těší ze speciálně nízkých daní. Ty se počítají spíš v jednotkách promile než desetinách procenta. Tvrdí, že v zemích, kde nabízí své služby, v případě Google a Facebooku digitální reklamu za desítky miliard eur, nejsou fyzicky přítomny. Jejich zákazníkům v Paříži nebo Praze přece chodí faktury s hlavičkou Google Ireland. Tahle disputace, kdy je zjevné, že jsou to služby pro francouzské zákazníky, dospěla až do stadia, kdy se Francie jako jedna z prvních zemí rozhodla zavést novou digitální daň. Ta se neodvádí ze zisků, ale přímo z obratu, kterého technologické firmy v obchodech s francouzskými zákazníky dosahují.

O digitální dani několikrát jednala i Evropská unie. Bez výsledku. U daní platí právo veta a to přirozeně v obraně svých vlastních zájmů Irové a Lucemburčané uplatnili. Jednotná evropská digitální daň, po které touží například naši Piráti, je neprosaditelná. Začalo ale přibývat zemí, které s ní přesně na stejném principu jako Francie přichází. Rakousko, Itálie. V listopadu schválila digitální daň přesně na francouzském principu Babišova vláda. Měla by začít platit už letos. Se sedmi procenty obratu je proti Francii víc než dvojnásobná. Mimo Evropu o ní uvažuje Kanada. Jako vůbec první ji na technologické giganty uvalila už před lety Austrálie.

Pomalu, ale jistě se z digitální daně z obratu stává trend. Donald Trump zavětřil, že někdo jiný si chce sáhnout na americké peníze. Zdanit americké firmy, protože všechny ty technologické firmy jsou americké.

Na první pohled to může vypadat nesrozumitelně. Trump neustále varuje před bezmeznou mocí amerických technologických gigantů a hrozí jim zásahem podle monopolních zákonů. Případně přímo rozdělením, jaké kdysi na začátku telefonní revoluce Amerika prosadila u AT&T.

Jenže jsou to americké firmy. A krotit si je má podle Trumpa Amerika. Nikoliv Francouzi. „Nikdo tady nebude danit americké firmy,“ vzkazuje do Paříže Trump. Američané už mají vypracované argumenty, jak Francouzi novou daní porušují obchodní dohody, a chtějí je hnát před Světovou obchodní organizaci kvůli dvojímu zdanění firem. „Tyto technologické firmy už platí daně ve Spojených státech a v jiných zemích (rozuměj Irsko a Lucembursko, kde sídlí),“ říká Joe Kennedy z lobbistického spolku technologických firem Information Technology and Innovation Foundation. „Snaha zdanit tržby, nikoliv zisk porušuje francouzské daňové dohody. Jsou to nelegální daně.“

Američané především hájí své zájmy. Trump před dvěma lety prosadil velkou daňovou reformu, která mimo jiné motivuje americké firmy nižší sazbou, aby zpět domů přivezly zisky, které mají zaparkované právě třeba v Irsku. Jsou to desítky miliard dolarů. A Francouzi a spol. jim teď chtějí to, co by se mohlo vrátit do Ameriky, zdanit.

Trump proto už víc než měsíc vyhrožuje, že pokud Francie od digitální daně neustoupí, zasáhne ji na nejcitlivějším místě. Uvalí 100 procent cla na francouzská vína, luxusní zboží, oblečení v celkové hodnotě 2,4 miliardy eur (63 miliard korun). Spojené státy jsou pro Francouze pátým největším obchodním partnerem. A právě luxus tvoří většinu vývozu.

Paříž se snaží do sporu zatáhnout Evropskou unii. Teď si daly obě strany patnáct dní na dohodu, než šampaňské a Bordeaux v Americe podraží na dvojnásobek. Trump jde po Francii, proto že je největší a nejdůležitější z těch, kdo digitální daň zavedli. Vybral si ji jako odstrašující případ pro ostatní, včetně nás.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Další texty Lenky Zlámalové zde.