Karciogen, nebo neškodný postřik? EU prodloužila herbicidu licenci
Kontroverze okolo herbicidu
NOVÉ
1
Zástupci členských zemí Evropské unie v pondělí po diskusi takzvaného smírčího výboru souhlasili s návrhem Evropské komise na pětileté prodloužení licenci herbicidu glyfosát. Ta by jinak skončila k 15. prosinci. Glyfosát byl předmětem dlouhých debat nejen politiků, ale také odborníků na zemědělství.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označila herbicid glyfosát za karcinogen, avšak Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská chemická agentura naopak nepovažují za pravděpodobné, že by byl glyfosát pro člověka rakovinotvorný.
Pro prodloužení licence látky, která je aktivní složkou například herbicidu Roundup společnosti Monsanto, hlasovalo 18 zemí EU, devět států bylo proti a jeden se zdržel. Hlasování umožní komisi případně prodloužit možnost používání glyfosátu. Česká republika, Německo nebo Velká Británie byly podle informací ČTK mezi zeměmi, které prodloužení licence podpořily. Proti se dlouhodobě staví hlavně Francie.
Členské státy EU se dlouho nemohly shodnout na tom, zda registraci herbicidu prodloužit či nikoliv. Zejména velké státy jako Francie a Německo byly spíše proti, což mohly způsobovat vlivy rozšířených ekologických organizací a zelených politických stran. Jedním ze známých odpůrců byl například francouzský ministr pro ekologické otázky Nicolas Hulot.
Proti zákazu používání glyfosátu byli také mnozí čeští odborníci na zemědělství, podle nichž by toto opatření mohlo mít zejména velký ekonomický dopad – herbicid je totiž hojně používaný i u nás.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Většina českých zemědělců je na glyfosátu značně závislá. V poslední době se ve světě i u nás při zpracování půdy stále více uplatňují tzv. půdoochranné technologie, které šetří půdu před erozí, porušováním půdní struktury a neproduktivními ztrátami vody. Potíž nastává z pohledu potlačování plevelů, neboť tyto technologie místo orby s obracením ornice používají pouze kypření půdy, a to si v dostatečné míře neporadí zvláště s vytrvalými plevely, jako jsou třeba pýr plazivý nebo pcháč oset a také s rostlinami ze sklizňových ztrát a plevely z předcházející vegetační sezóny,“ řekl deníku Echo24 profesor Josef Soukup, vedoucí katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity v Praze.
Podle něj se v nižších oblastech s vláhovým deficitem, jako je třeba Polabí nebo jižní Morava, bezorebné technologie zpracování půdy a glyfosát používají v některých podnicích až na sto procentech plochy.
Rozhodnutí států EU okamžitě kritizovaly nevládní ekologické organizace. Podle Adriana Webba z evropské pobočky sítě organizací Přátelé Země je krok promeškanou příležitostí zbavit se rizikové látky. „Dalších pět let pro glyfosát vystavuje naše zdraví i životní prostředí riziku a je vážnou ranou na cestě k udržitelnému zemědělství,“ dodal Webb.
Europoslankyně Konečná byla pro mechanické vytrhávání plevele
Někteří čeští europoslanci požadovali hubení plevele bez použití glyfosátu. Jednou z výrazných odpůrkyní glyfosátu je europoslankyně a členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Kateřina Konečná (KSČM). Podle ní by se měl plevel odstraňovat mechanicky.
„Nejjednodušší a nejspíše nejčistější varianta je klasické mechanické vytrhávání plevele. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu. Žádná taková plodina není v tuto chvíli v EU autorizována,“ řekla Konečná v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Čtěte také: Domácnosti si příští rok připlatí za elektřinu a za plyn
Podle europoslankyně je jedním z důsledků používání glyfosátu také zastavení inovací v zemědělství. „Dříve zemědělci používali mechanické rozorávání půdy a nikomu to divné nepřišlo. Nehledě k tomu, že díky závislosti zemědělců na této levné a dostupné látce se v současnosti v zemědělství zastavily jakékoliv inovace. Zemědělci nemají potřebu inovovat. Je potřeba trošku změnit jejich přístup a myšlení, a i v souvislosti s ochranou vody v krajině změnit způsob, jakým hospodaříme v současnosti na půdě,“ myslí si Konečná.
Proti herbicidu byl taktéž europoslanec Pavel Poc (ČSSD), místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. „Glyfosát se u nás začal používat až po roce 1989. Předtím si naše zemědělství bez něj vystačilo. Osobně si myslím, že těch zásahů, kdy je nutné používat totální herbicid, je minimum, pokud vůbec jaké jsou. Používání agrotechnických postupů místo herbicidů by prospělo jak zdraví, tak půdě nebo krajině,“ řekl v rozhovoru se čtenáři serveru iDNES.cz europoslanec.
Profesor Soukup však tvrzení těchto europoslanců odmítl. „Je s podivem, že platíme europoslance, kteří se s takto povrchními znalostmi problematiky snaží zviditelňovat a lacino získávat body u neinformovaných voličů tím, že zveličují rizika a opomíjejí užitek, který zemědělci i společnost z používání glyfosátu mají. Něco takového propagují tím, že politicky zasahují do vědecky založených principů registrace přípravků na ochranu rostlin, vytvářejí nebezpečný precedens narušení důvěry veřejnosti k institucím, které si EU zřídila k posuzování rizik, a také poškozují transparentnost regulatorního prostředí pro výrobce i uživatele přípravků na ochranu rostlin“, dodal.
