Zklamaný Corbyn už stranu do dalších voleb nepovede
Povolební vývoj
Lídr britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn v pátek oznámil, že stranu v žádných dalších parlamentních volbách nepovede a přiznal, že průběžné výsledky jsou pro stranu velkým zklamáním. Informovala o tom agentura Reuters.
Labouristická strana podle Corbyna zažila „velmi smutnou noc“. „Nepovedu stranu v žádných dalších všeobecných volbách,“ poznamenal poté, co se potvrdilo, že obhájil svůj mandát v severolondýnském obvodu. Corbyn zároveň řekl, že labouristy čekají jednání o budoucnosti a že v tomto období stranu povede.
To se ale mnohým straníkům či podporovatelům strany nelíbí. Laura Parkerová, která je národní koordinátorkou labouristické podpůrné skupiny Momentum, považuje Corbyna za jeden z faktorů porážky strany. „Bylo by směšné tvrdit něco jiného,“ uvedla a zdůraznila, že Corbyn jako stranický lídr nese odpovědnost. Dodala nicméně, že hlavním výsledkem voleb je to, že labouristé byli poraženi brexitem.
Aktivistka Gina Millerová, která nesouhlasí s brexitem a před volbami podporovala taktické hlasování s cílem zabránit odchodu z unie, v pátek Corbyna kritizovala. „Měl by odejít,“ řekla. „Nemáme žádnou opozici, o které by člověk měl pocit, že pro ni může hlasovat,“ dodala. Taktické hlasování podle Millerové zafungovalo dobře u konzervativců, ale ne u labouristů, kterým lidé hlas dát nechtěli právě kvůli Corbynovi.
Corbynův odchod žádá i labouristický poslanec Peter Kyle. „Myslím, že až se Jeremy později probudí, tak uvidí rozsah porážky a udělá správnou věc. Odstoupí,“ dodal Kyle v rozhovoru s televizí Sky News. „My, jako strana, pak budeme muset rozhodnout o tom, jak pokračovat,“ dodal.
Corbyna se naopak zastal labourista John McDonnell, který si udržel poslanecké křeslo. Prohlásil, že strana sice argumentační spor v kampani vyhrála, ale nedokázala překonat překážku v podobě brexitu. Uvedl také, že si nemyslí, že Corbynovo vedení mělo na výsledek dopad.
Labouristé ve čtvrtečních volbách utrpěli nejhorší debakl za několik posledních desetiletí. V 650členné Dolní sněmovně budou mít nejméně 203 křesel, což je o šest desítek mandátů méně, než kolik měli dosud.