Zabití Solejmáního byla zpackaná akce, řekl Zeman. Souhlasí se Schwarzenbergem
prezident o zahraničí
AKTUALIZUJEME
2
Zabití íránského generála Kásema Solejmáního byla ze strany USA zpackaná akce, protože posílila podporu Íránců představitelům íránského režimu. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl prezident Miloš Zeman „Byla to zpackaná akce, ajatolláhům jeho smrt pomohla, lidé se sjednotili s vládou. To asi Trump nechtěl,“ řekl Zeman. „Musím souhlasit i s Karlem Schwarzenbergem. „To, že Američané zabili oficiálního představitele fungujícího státu na území jiného státu, je porušení mezinárodního práva a suverenity,“ dodal.
Zeman připomněl, že se v Íránu před několika měsíci konaly poměrně velké demonstrace, při kterých lidé protestovali proti zdražení pohonných hmot. Režim proti demonstrantům tvrdě zasáhl. Naopak zabití Solejmáního podle českého prezidenta vedlo k milionový demonstracím, při kterých se íránský lid sjednotil za svou vládou.
„Proto si myslím, že to byla zpackaná akce,“ řekl Zeman k americkému útoku. Zabití generála podle něj představitelům Íránu pomohlo, nikoli uškodilo. Prezident zároveň řekl, že sestřelení ukrajinského letadla bylo „svým způsobem důsledkem zabití Solejmáního“, protože se stalo v rámci útoku na americké základny. „Bohužel došlo k chybě, ne-li ke zločinu,“ řekl. K sestřelení se přiznal Írán, šlo podle něj o chybu.
Zeman také vyjádřil souhlas s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), podle kterého byl čin USA porušením mezinárodního práva. „Nejsem si jist, a tady bych výjimečně souhlasil s Karlem Schwarzenbergem, zda zabití oficiálního představitele fungujícího státu, ať si myslím o něm, co chci, nota bene na území cizího státu, je nebo není porušením mezinárodního práva,“ řekl prezident.
O potenciálním návratu českých vojáků z Iráku prý Zeman mluvil i s premiérem Andrejem Babišem. „Měli bychom pro každý případ mít připravená letadla pro případnou evakuaci,“ řekl prezident. Narozdíl od ukončení mise v Afghánistánu by s tím, že by se čeští vojáci z Iráku vrátili, neměl problém. „Tam se mezi sebou rvou sunnité a šíité a zaplést se do tohoto konfliktu by nebylo úplně šťastné,“ podotkl.
Do Číny místo Zemana pojede Hamáček
Zároveň prezident oznámil, že v dubnu nepojede do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl. Požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil.
„Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl Zeman. Za další důvod toho, že do Číny nepojede, označil to, že v zemi byl jako prezident už pětkrát a nyní je podle něj řada na někom dalším.
Zeman také chápe, že Čínu mohou iritovat kroky pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který usiloval o vypovězení ustanovení o politice jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem.
Stejně tak pokud předseda Senátu Jaroslav Kubera nezmění své rozhodnutí jet na Tchaj-wan, bude to podle Zemana velký problém pro česko-čínské vztahy. S Kuberou se Zeman sejde na pracovní oběd.
Zeman otevřel i téma své návštěvy Ruska a pomníku vlasovcům, který chce v pražských Řeporyjích postavit starosta za ODS Pavel Novotný. „Pokud si bude prezident Vladimir Putin přát toto téma otevřít, nic proti tomu mít nebudu,“ řekl Zeman, který by měl Rusko navštívit u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacismem.
Pomník vlasovcům by v Česku stát podle něj neměl. „Armáda generála Vlasova se podílela i na holocaustu a na transportování lidí do Osvětimi. Takovým lidem bychom pomník stavět neměli,“ pronesl Zeman.
Při květnové návštěvě Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.
