OBRAZEM: Šéf Gazpromu užívá honosný palác za miliardy. Podívejte se
KOMPLEX U MOSKVY
Nedávná vyšetřování nezávislých médií nazvaná Projekt ukázala spojení ředitele ruského plynárenské gigantu Gazprom Alexeje Millera s majetkem ve výši asi 3 miliard dolarů (cca 73 miliard korun). Patří tam i jedna z nejdražších nemovitostí v Rusku – obrovitánský komplex za 5,8 miliardy. Miller je přitom jedním z klíčových mužů prezidenta Vladimira Putina, na pozdí války na Ukrajině totiž kontroluje dodávky plynu do Evropy.
Na vyšetřování spolupracovala podle serveru Moscow Times tamější nezávislá média společně s týmem ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. A ta spojila Millera a jeho partnerku s tímto panstvím.
Novináři v červnu popsali a zveřejnili vlastnické struktury a vazby prokremelských mužů. „Dlouhý seznam luxusních nemovitostí – domy a pozemky na předměstích Moskvy a Soči, byty v centru Moskvy a budovy palácového komplexu Millerhof v Istře – byly převedeny na právnické osoby spojené s mužem jménem Sergej Tregub. Mnohé z těchto nemovitostí jsou využívány Millerem a jeho ženou Marinou,“ píší autoři. Ve výčtu figuruje nejen Millerhof, ale také právě komplex u Moskvy v ceně 240,4 milionů dolarů, což je takřka 6 miliard korun.
Současný oficiální majitel není znám, ale dle vyšetřování až do roku 2020 nemovitost vlastnila společnost Vladenie-V, která v minulosti obdržela celkem 34 miliard rublů (asi 13 miliard korun) od Gazpromem vlastněné firmy Gazstroyprom. „Gazprom je Putinovo Rusko v malém provedení. Je jasné, že od samotného počátku Putinovy vlády byl Gazprom zdrojem jeho bohatství,“ uvedl jeden ze zapojených novinářů Roman Badanin. „Množství vyvedeného státního majetku je tam neuvěřitelná,“ doplnil.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý měsíc výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín firmou Siemens Energy. Společnost se vůči tvrzení Ruska ohradila. „I kdyby tomu tak bylo, nikdy by to neospravedlnilo tak velké omezení toku plynu,“ řekl šéf firmy Siemens Energy Joe Kaeser.
Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska minulý měsíc stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Přímé dopady a omezení na domácnosti nové opatření zatím mít nebude, s úpravou cen se zatím nepočítá. Vláda se ale ještě více zaměří na plnění zásobníků.
Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která z tureckého přístavu dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím.
„Litujeme, že ruské lodi Žibek Žoly, která byla plná ukradeného ukrajinského obilí, bylo umožněno opustit přístav Karasu navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům,“ uvedl na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Turecký velvyslanec podle něj dostal pozvánku na ministerstvo zahraničí, aby tuto „nepřijatelnou situaci“ vysvětlil.
Kyjev minulý týden oznámil, že turečtí celníci loď Žibek Žoly (v anglické transkripci Zhibek Zholy) plující pod ruskou vlajkou zadrželi poté, co je o to požádala Ukrajina. Plavidlo přepravuje 7000 tun ukrajinského obilí z přístavu Berďansk, který okupují ruská vojska. Turecké úřady ale loď ve středu večer propustily a dnes podle nich už vplula do ruských výsostných vod, uvedla agentura AFP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno obvinil Rusko z krádeže uskladněných potravin, zabavilo podle něj půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat. Podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara koupilo obilí z okupovaných částí Ukrajiny několik zemí včetně Turecka.
Turecko je členem NATO a je považováno za spojence Ukrajiny, které dodává bojové drony. Vůči Rusku, na němž je závislé kvůli dodávkám plynu, se však snaží zachovávat neutrální postoj.
