Státy EU se přou o zrušení práva veta. V čele odpůrců je Maďarsko

PRÁVO VETA

Státy EU se přou o zrušení práva veta. V čele odpůrců je Maďarsko
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Svět

Členské země Evropské unie oživily debatu o tom, zda v některých otázkách zahraniční či bezpečnostní politiky zavést většinové hlasování místo stávající potřeby jednomyslného souhlasu všech států bloku. Řada ministrů odpovědných za evropské záležitosti dala na jednání v Bruselu najevo, že by například přijímání sankcí nový systém výrazně zjednodušil. Maďarsko a některé další země však takovou úpravu pravidel, k jejímuž zavedení je stále potřeba jednomyslný souhlas, trvale odmítají nepodpořit.

Ministři téma řešili v návaznosti na rok trvající veřejnou debatu nazvanou Konference o budoucnosti Evropy, z níž od občanů unijních zemí vzešly podněty k některým změnám fungování EU. Zatímco Evropský parlament prosazuje, aby sedmadvacítka na základě debaty sáhla ke změnám svých ustavujících smluv, členské země jsou zdrženlivější. Zabývají se však otázkou, zda využít možnost stanovenou v současné podobě smluv, která dovoluje přejít v některých případech na většinové hlasování.

"Měli bychom přijímat více rozhodnutí kvalifikovanou většinou, tedy omezit možnosti využívání práva veta," řekla novinářům německá ministryně Anna Lührmannová. Její země se stejně jako řada dalších států především ze západní či severní Evropy již delší dobu hlásí k zavedení většinového hlasování, které má i podporu europoslanců či Evropské komise. V posledních měsících však zejména v souvislosti s přijímáním protiruských sankcí, které opakovaně blokovalo Maďarsko, roste podpora zrušení práva veta i ze strany dalších států jako je třeba Španělsko.

Země východního křídla EU včetně Česka, ale třeba ani Rakousko, však nejsou opuštění principu jednomyslnosti jednoznačně nakloněny. Nejvýrazněji je však v této věci slyšet Maďarsko.

"Ve chvíli, kdy jsme u jednacího stolu, by měly být brány v potaz zásadní zájmy všech zemí," prohlásila maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Státy se zatím neshodly ani na svolání konventu, který by se na výzvu europoslanců a EK zabýval případnými změnami základních smluv. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka není pravděpodobné, že by se tak stalo ještě za českého předsednictví, tedy do konce letošního roku.