Potěmkinovská vládní opatření. Nově může u stolu sedět až šest lidí namísto čtyř

Vláda i za současné stabilní situace ponechává v platnosti opatření, která působí spíše kosmeticky. Zatímco například pouští další tisíce lidí na stadiony, zároveň „nově“ umožňuje u stolu v restauracích sedět až šesti lidem místo čtyř. Realita však mnohdy vypadá zcela jinak a jak ukazují sociologická data, opatrnost lidí dlouhodobě strmě klesá. Spíše než vládní nařízení se zdá, že chování lidí kopíruje samotný vývoj epidemické situace.

Ačkoliv přišlo ve středu mírné rozvolnění, řada pravidel zůstává v platnosti. Lidé by například měli stále nosit ochranu dýchacích cest venku, pokud se setkávají na jednom prostoru s více lidmi, stejně tak nesmí sedět u stolu v restaurace ve více než šesti lidech, pokud s sebou tedy nepřivedou početný doprovod pouze rodinných příslušníků.

Komplikovaná pravidla pak zůstávají platit i pro kulturní či sportovní akce. Pořadatelé je sice mohou naplnit ze sta procent, musí však dbát na „složení“ návštěvníků. Do počtu 3000 je tak jedno, zda budou mít účastníci platný test na koronavirus, budou očkovaní proti covidu-19 nebo v posledním půl roce prodělali tuto chorobu. Při vyšším počtu však musí být minimálně polovina kapacity obsazena lidmi, kteří jsou plně očkovaní nebo prodělali covid.

Jak se ale ukazuje často v ulicích či restauracích, realita vládním nařízením vždy neodpovídá. Naznačují to i data dlouhodobého výzkumu Život během pandemie. „S koncem čtvrté vlny epidemie velmi rychle poklesla míra opatrnosti před nákazou,“ uvádí výzkumníci s tím, že už od konce dubna přišel velký pokles, ten pak podle dat pokračuje. „Počet lidí, kteří dodržují takřka všechny protektivní opatření klesl z březnových 30 % na dnešních 14 %,“ ukazují data ke konci srpna. Mezi aktivity výzkum zahrnuje například nošení respirátorů, častější mytí rukou či omezování osobních kontaktů a vyhýbání se místům s větší koncentrací lidí.

Dodržování ochranných aktivit pak výrazně klesá také v souvislosti s mírou obavy z koronaviru. Oproti minulému létu se tak lidé chrání méně, jedinou změnou je výrazně vyšší počet těch, kteří uvádí, že na veřejných místech nosí roušku či respirátor. Uvádí to na 70 % lidí, i toto číslo však postupně klesá.

Normálnímu stavu bez epidemie se blíží také počty významných kontaktů, výrazně také rostou setkání bez roušek či respirátorů. Velký rozdíl je však v tom, že se zároveň výrazně snížil počet kontaktů, kde není ani jeden člověk po očkování či prodělání nemoci. „Počty kontaktů, ve kterých ani jedna strana pravděpodobně dosud nezískala ani částečnou imunitu a hrozí při nich tedy vyšší riziko přenosu nákazy se v posledních měsících pohybovaly okolo 4. I proto epidemie prozatím stagnuje,“ dodávají výzkumníci. Celkový týdenní průměr se přitom pohybuje na 20 kontaktech.

Další země se mezi tím začínají přiklánět k jinému přístupu k epidemii. Po Velké Británii, která zrušila většinu opatření už v červenci, se má přidat například také Dánsko. Od 10. září má v severské zemi vláda zrušit zbývající omezení, neboť covid-19 již nepovažuje díky vysoké proočkovanosti za společensky ohrožující nemoc. V Dánsku, kde přibývá v současnosti násobně více pozitivních případů než v Česku, má plně dokončené očkování přes 80 % dospělé populace, z celé populace pak zhruba přes 65 %, vyplývá z dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

V celé Evropské unii je pak plně naočkováno už 70 % dospělé populace. Situace v jednotlivých členských zemích sedmadvacítky se však velmi liší. Zatímco Malta v čele statistiky Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) plně očkovala přes 90 procent obyvatel a řada zemí západní či jižní Evropy je výrazně nad 70 procenty, Bulharsko má kompletně naočkovanou pouze pětinu obyvatel. Česká republika se s 63 procenty naočkovaných podle ECDC nachází mírně pod unijním průměrem.

Situace v Česku zůstává stabilní. V úterý přibylo 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny. Za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci. V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Počet hospitalizací lidí s prokázaným covidem zůstává nadále nízký. V úterý bylo v nemocnicích 51 pacientů s covidem, z toho devět v těžkém stavu. V mezitýdenním srovnání klesl počet hospitalizací o 17, počet pacientů v těžkém stavu je o tři nižší.