Zelenání bank sílí. Chystají aplikaci na šmírování uhlíkové stopy

UVĚDOMĚLÁ POLITIKA

Zelenání bank sílí. Chystají aplikaci na šmírování uhlíkové stopy
Zelená a udržitelná politika je trend, kterému se v dnešní době musí přizpůsobit téměř všichni, kdo se na trhu pohybují. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Zelené trendy a osvěta o udržitelnosti se v dnešní době promítá téměř do všech oblastí života. Banky i jiné finanční instituce už delší dobu odmítají financovat takzvané špinavé projekty, které vyhodnotí jako nešetrné ke klimatu, a podporují jen ty „společensky odpovědné“. Nově však banky chtějí jít ještě dál a pomocí speciální aplikace měřit klientům přes jejich platební transakce uhlíkovou stopu. Lidé by tak například mohli zjistit, jak moc „zhřešili“ nákupem masa, a byli by poučeni o tom, jak to napravit.

O monitoring uhlíkové stopy usiluje hlavně Komerční banka, která na chytré aplikaci spolupracuje se společností Visa. Komerční banka je co se klimaticky udržitelné politiky v tuzemsku asi nejdál. V rámci své kampaně O CO2 jde svým zákazníkům říká, že „už není čas ptát se, zda je klimatická změna skutečný problém, ale je na čase změnit naše chování a najít způsob, jak snížit ekologickou zátěž naší planety.“

Oznamuje, že financuje právě jen ony čisté projekty a ustupuje od financování těch, které mají na životní prostředí negativní dopad. Lidem pak také nabízí například karty z recyklovatelného plastu.

„Je pravdou, že Komerční banka se do zelené kampaně pouští ve velkém. Je to trend, na který banky reagují a moc dobře ví, že i kdyby nechtěly, tak jim nic jiného nezbude. Jinými slovy, stane se to i proti jejich vůli, takže pro ně dává smysl jít tomu naproti a patřit k lídrům zelené změny. Z velké části je to marketingové, ale jsou u nás banky, kde to vedení myslí upřímně a v zeleném se vidí, třeba právě jako je Komerční banka. Můžou tím nalákat mladší klienty, zatímco stávající klienty příliš neztratí,“ vyjádřil se k tomu pro Echo24 hlavní ekonom instituce Roger Dominik Stroukal.

„Víme dobře, že lidé si banku příliš nemění, i když by jim změna ušetřila či vydělala spoustu peněz. Jsou ve vztahu k nim konzervativní. Je to tak z pohledu bank dlouhodobá vize. Nezapomínejme, že jsou to soukromé firmy a jako takové se můžou rozhodovat o podpoře čehokoliv. Pokud se spletou, vytrestají je zákazníci či akcionáři. To zatím nevypadá, že by se dělo,“ dodal Stroukal.

Banky se snaží zapojovat ESG (Environment – životní prostředí, Society – společnost, Governance – řízení) kritéria při hodnocení svých klientů. To může vyřadit ze hry vysoce ziskové projekty, které však nebudou shledány za společensky odpovědné. "Čistě z finančního hlediska nedává tento přístup smysl, jestliže se jím nebude řídit většina relevantních subjektů na trhu. Dokonce to může poškozovat konkurenceschopnost evropského regionu ve srovnání s jinými,“ řekl redakci Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček s tím, že z celospolečenského hlediska dává ESG trend smysl a v podnikání se nevyplatí ho přehlížet.

Na mladé lidi ekologické snažení v dnešní době většinou zabírá, většinově si však klienti zelených výchovných kampaní spíše ani nevšimnou, nebo je naopak obtěžují. Banky by proto rády zavedly něco atraktivnějšího, co pozornost lidí upoutá.

Právě monitoring osobní uhlíkové stopy by podle nich mohl být pro některé „uvědomělé“ zákazníky lákavý. Lidé by si propojili speciální aplikaci se svým účtem a u každé transakce by se jim objevilo množství škodlivých plynů, které tím do ovzduší vypustili. Týkalo by se to všeho, od nákupu letenek až po potraviny nebo jídlo v restauracích.

„Jako nejefektivnější se ukazuje varianta mít funkci měření uhlíkové stopy přímo v aplikaci mobilního bankovnictví. Při platbách kartou a převodech z účtu pak dochází k vyhodnocování co a v jaké frekvenci klient spotřebovává a každé transakci je přiřazena odpovídající uhlíková stopa. Visa aktuálně toto řešení diskutuje s několika předními bankami v České republice a věříme, že bude k dispozici v příštím kalendářním roce,“ sdělil redakci Echo24 country manager Visa pro Česko Petr Polák.

Aplikace by navíc uživatele i poučovala o tom, co mohou příště udělat lépe. Ať už se to jedná omezování konzumace masa nebo právě třeba jízdy vlakem namísto létání.

Co se týče obecně soukromého sektoru a zeleného evropského plánu, takzvaného Green Dealu, firmy jsou ohledně něj zatím spíše zmatené. Podle průzkumu Sdružení pro zahraniční investice AFI mezi 182 českými a zahraničními investory na 12 procent z nich vidí dohodu jako jednoznačnou příležitost a 13 procent jako jednoznačné riziko.

„Výrazná většina firem je v problematice Green Dealu a celého dekarbonizačního trendu zmatená, dezorientovaná, a tím pádem není schopna v něm hledat příležitosti a využít to jako odrazový můstek pro budoucí rozvoj. To je zásadní problém a je třeba to změnit,“ uvedl předseda sdružení Kamil Blažek.

Na 28 procent firem vidí dohodu jako možnou příležitost a 27 procent jako možné riziko, pětina respondentů zatím neví. Navíc jen 29 procent firem odpovědělo, že má zpracovanou strategii na snížení uhlíkové stopy, naopak 43 procent ji zatím připravovat nehodlá.