Babišova prohra a Fialova další šance

Tu bitvu si vybral Andrej Babiš sám. Chtěl referendum a dostal výsledek, který pro něj neznamená Ano, vláda musí odejít.

Každý dobrý stratég si souboje vybírá a nejde do těch, ve kterých bude poražen na hlavu. Andrej Babiš si jako referendum o vládě pětikoalice Petra Fialy vybral volby do obecních zastupitelstev a Senátu. V komunálních volbách nedopadlo jeho opoziční hnutí špatně, ale navzdory bezprecedentní ekonomické energetické krizi, na kterou vláda neumí reagovat, nedosáhl žádného triumfálního vítězství a vzhledem k okolnostem i z komunálních voleb vycházejí koaliční strany jako celek bez větších zásadních ztrát.

Andrej Babiš se přesto pustil do boje o senátní křesla, ve kterém vždycky jeho hnutí prohrávalo v dvoukolové volbě a v horní komoře mělo neznatelnou roli. Reálně v historickém kontextu i v Senátu posílil, protože poprvé může hnutí ANO sestavit svůj vlastní senátorský klub, ale svou agresivní a vypjatou rétorikou znehodnotil i tento nepatrný úspěch.

V jednaosmdesátičlenném sboru má jeho hnutí poprvé pět vlastních senátorů. Přesto je to ale pro Andreje Babiše výsledek, který posílil vládu Petra Fialy, ale především pozici Miloše Vystrčila, který nepochybně bude moci pokračovat jako předseda Senátu s nebývalým mandátem, navíc s relevantním pomyšlením na kandidaturu i na jiné ústavní role. Tato otázka má odpověď z úterý 4. října. V každém případě by kandidatura Miloše Vystrčila na prezidenta svou logiku měla, protože každý kandidát ze stávajícího politického establishmentu, bez ohledu na to, zda je z opozice, nebo vládnoucích kruhů, může eliminovat vznik dalšího nevyzpytatelného mocenského centra, které s nezávislým kandidátem přichází. Kandidatura Miloše Vystrčila by především eliminovala ambice Petra Pavla, vojáka všech azimutů, a s ním spojené mocichtivé suity. Roztříštěnost a rozličné zájmy různých ekonomických skupin mohou ještě více determinovat už tak rozdělenou českou společnost.

Nicméně z těchto voleb je jasné, že Andrej Babiš vyhlásil referendum, které prohrál. Samozřejmě to byl z jeho strany test, aby zjistil, jaké má šance v případě vlastní kandidatury na prezidentskou funkci nebo v případě jím vybraného kandidáta – a potvrdilo se mu, že v dvoukolové volbě nemá šanci. A paradoxně tímto testem posílil minimálně dočasně své vládní odpůrce.

Pro vládu Petra Fialy by to na druhou stranu nemělo být potvrzení, že energetickou krizi zvládá dobře. To špatné teprve přijde a doufejme, že je si toho vědoma. Česká republika nemá mnoho politických alternativ, a pokud by přišly ke slovu ty nově zjevující se, bude to znamenat rozvrat. Výsledek voleb, totiž vítězství Petra Fialy a jeho koalice, je potvrzení, že jí voliči stále dávají šanci.