Odpůrci vlády lynčovali starostku. Ostříhali jí hlavu a zmalovali rudou barvou

Střety příznivců a odpůrců bolivijského prezidenta Eva Moralese, které vypukly před téměř třemi týdny kvůli výsledkům prezidentských voleb, si v noci na dnešek vyžádaly třetí oběť a nejméně pět desítek zraněných. Kvůli zprávě o úmrtí při střetech v Cochabambě skupina odpůrců prezidenta podle BBC i dalších médií lynčovala provládní starostku města v regionu.

S pokřikem „vražedkyně“ skupina maskovaných mužů napadla starostku města Vinto Patricii Arceovou, někteří lidé se ji neúspěšně snažili bránit. Starostku dav nutil jít bosou městem k mostu, který protivládní demonstranti blokují od vypuknutí protestů. Ženě radikálové také ostříhali vlasy a postříkali ji červenou barvou. Podle BBC ji rovněž donutili podepsat rezignační dopis, než ji propustili.

Násilné střety příznivců a odpůrců vlády zažilo v noci na čtvrtek také bolivijské hlavní město La Paz a k němu přiléhající El Alto. U tamního mezinárodního letiště příznivci prezidenta několik hodin blokovali skupinu studentů, kteří přišli přivítat opozičního lídra Luise Camacha.

Čtyřicetiletý právník Camacho, který stojí v čele svazu občanských sdružení v Santa Cruz a organizuje protivládní protesty, přiletěl do metropole tento týden už podruhé, aby předal prezidentovi výzvu k demisi. V pondělí se Camacho musel vrátit domů, protože ho příznivci Moralese zablokovali na letišti. Ve středu ho doprovodila do města policie.

Bolivijský ministr obrany Javier Zavaleta připsal zodpovědnost za násilnosti v ulicích Camachovi a varoval před dalším krveprolitím. „Jsme jen krok od toho, kdy se situace totálně vymkne kontrole a začneme mrtvé počítat po desítkách,“ řekl Zavaleta v místní televizi. Vyzval k dialogu, ale zároveň odmítl jednat s Camachem, protože ten prý podněcuje k násilí. Opoziční lídr to ale odmítá. Camacho po příjezdu do La Pazu uvedl, že přijel hledat mír pro zemi. „Nechceme rozdělovat Bolívii, chceme zemi jednotnou, bez diskriminace a bez rasismu,“ uvedl.

Podle některých expertů nesou protesty v Bolívii i stopy rasové či třídní nenávisti. K tomu přispívá svými výroky i prezident Morales. Například krátce po volbách z 20. října, které opozice považuje za zmanipulované, Morales na twitteru kritizoval opozici s tím, že „není schopna uznat hlas původních obyvatel“. Uvedl také, že jeho „jediný delikt je ten, že je indiánský prezident“.

Podle opoziční senátorky Andrey Barrientosové je to ale Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), kdo vytváří třídního nepřítele a rozděluje zemi. „Nepřítelem MAS jsou podnikatelé, neoliberalismus a pravice,“ řekla tento týden deníku El País Barrientosová.

Prezidentské volby v Bolívii zpochybnila i Organizace amerických států (OAS), protože ústřední volební orgán na téměř 24 hodin pozastavil zveřejňování výsledků, a to v okamžiku, kdy to vypadalo, že se bude muset konat druhé kolo. Nakonec ústřední volební instance prohlásila, že Morales vyhrál s dostatečným rozdílem už v kole prvním a druhé kolo není potřeba.

OAS nyní v Bolívii provádí audit výsledků, k němuž Moralesova vláda svolila po vypuknutí protestů.

Čtěte také: Bolivijský prezident Morales se odjel léčit na Kubu kvůli „zásadním komplikacím“