Z krize se neproinvestováváme. Rozpočet drtí sociální dávky z minulých let

Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.

Koronavirová krize a s tím spojené lockdowny způsobují ekonomický pokles. Stát přitom musí plnit státní rozpočet, se kterým na letošní rok počítal s výší schodku 320 miliard korun. Hned v lednu však došlo ke schodku 31,5 miliard korun, která ukázala, kam se vláda spíše zaměřuje.

Dříve totiž Babišův kabinet ústy ministrů Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či samotného premiéra tvrdil, že se ze současné krize proinvestujeme. I z toho důvodu nedocházelo k žádným škrtům a po celou dobu koronavirové krize nepřišlo jediné opatření, které by donutilo ministerstva ke škrtům. Z plnění lednového rozpočtu je ale patrné, že investice dokonce oproti minulému lednu poklesly o 11 procent na 2,37 miliardy korun. Vláda oproti tomu napumpovala peníze do neinvestičních transferů, například dotace, které mířily do krajů a měst a především do státní správy a do školství. Ve srovnání s loňským rokem jde o nárůst o 53 procent z 23 miliard na 43 miliard.

Podle hlavního analytika investiční společnosti Natland Petra Bartoně tvoří velkou část tohoto nárůstu odvody na státní zaměstnance do zdravotního pojištění. „Spíše než o nějaké peníze navíc se jedná o zviditelnění, jak nespravedlivě málo stát do loňska odváděl za své zaměstnance a svěřence, a jak zatěžoval o to vyššími odvody soukromý sektor,“ řekl pro Echo24 Bartoň. „Do krajů a obcí tak v těchto provozních výdajích odešlo o 15 miliard navíc proti loňsku. To samo o sobě by dokázalo zešestinásobit celkové výdaje na investice,“ dodal.

Kromě toho velmi vzrostla obsluha státního dluhu, který je tvořen náklady za úroky věřitelů způsobené půjčkami českého státu. Měsíční výdaje se totiž navýšily z loňského ledna z 300 milionů na letošní 1,4 miliardy korun. Oproti minulému roku plánuje letos stát zaplatit na této položce 4 miliardy více.

Co ale roste výrazně jsou sociální dávky, které za vlády Andreje Babiše neustále rostou. Po celou dobu jeho vlády však panoval ekonomický růst, a tato položka tak nebyla v porovnání s ostatními výdaji vidět. „Byly zvyšovány zákonné parametry dávek, ale když zvýšíte nějaký koeficient u položky, na kterou se zrovna téměř nikdo náhodou nekvalifikuje, tak se to v rozpočtu neprojeví. Ale jako automatický potenciál to tam zůstane. Zvýší se tím mocnost mandatorních výdajů, ale až dojde k hospodářskému poklesu,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

V lednovém schodku ještě navíc není započítaný dopad snížení daní, který se odhaduje na 90 miliard korun. K tomu není započítán podzimní lockdown, který státní kasu velmi zatíží. Jistě se tak nepodaří naplnit 320 miliardový schodek, který byl naplánován v loňském roku. Reálněji se tak jeví situace, že Česká republika bude mít schodkový rozpočet vyšší než 400 miliard korun.

S tím souhlasí i hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda, podle kterého bude letošní schodek vypadat jako loňský. „I když je pro letošek plánován schodek státního rozpočtu čítající 320 miliard korun, kvůli právě dopadům daňovému balíčku by bylo realističtější plánovat schodek právě kolem úrovně 400 miliard, případně i mírně nad ní,“ řekl Kovanda. S tím souhlasí i Bartoň, podle kterého výsledek může být lepší. „Lepší ekonomická situace může státu přidat na optimismu co do výběru daní, a tak možná v na březen plánované revizi státního rozpočtu udrží plán 400 miliard. Skutečným testem tak bude, jestli skutečný deficit 2021 bude menší než skutečný deficit 2020. Měl by. Nejhrozivější totiž není deficit 2020, ale s jak obřími deficity stát počítá i do budoucna, na jak dlouho, a jak pomalu je chce snižovat,“ řekl Bartoň.