Konec armády úředníků na obzoru. Noví ministři ale vytvořili desítky nových míst

STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI

Konec armády úředníků na obzoru. Noví ministři ale vytvořili desítky nových míst
Premiér Petr Fiala a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová Foto: Úřad vlády ČR
1
Domov

Ladislav Šustr

Nástup nového kabinetu Petra Fialy znamená s největší pravděpodobností konec pro armádu úředníků z dob Babišovy vlády. Od roku 2014 totiž každým rokem docházelo k nabírání dalších a dalších státních zaměstnanců až do loňského roku. Stopku vystavila nová vláda tím, že neschválila státní rozpočet navržený končící ministryní financí Alenou Schillerovou. Na další nabírání tak prozatím nejsou prostředky. Nabírání totiž v poslední době zanechaly v rozpočtu miliardové výdaje, které nová vláda slibovala osekat.

Expremiér Andrej Babiš v minulosti opakovaně sliboval malý a efektivní stát, který nebude lidem na obtíž, ale naopak všem dostupný. Po dobu jeho působení ve vládách od roku 2014 však znatelně narostl počet státních zaměstnanců. Před osmi lety bylo ve veřejné sféře zaměstnáno 417 tisíc pracovníků. Nárůst do loňského roku byl o více jak 60 tisíc lidí.

Podle informačního letáku ministerstva financí bylo v roce 2021 ve státní sféře celkem 482 270 míst. Nejvíce z toho činili pedagogové z celkového počtu 39 procenty. Další největší skupinou byly nepedagogové z 14,5 procenty a příslušníci ozbrojených sil z 14 procenty.

Za poslední čtyři roky nabrala vláda Andreje Babiše navíc desítky tisíc lidí. To je podle ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně neomluvitelné. „Zatímco významná část soukromého sektoru se v roce koronaviru musela spokojit s nižšími mzdami nebo dokonce vůbec žádnými, průměrný plat ve státním sektoru rostl o 7 procent,“ řekl pro Echo24 Bartoň s tím, že další navýšení nepřichází v úvahu.

Spolu s tím však rostly i výdaje na udržení pracovníků a jejich platy. Ministerstvo financí uvádí, že platy a podobné výdaje se podílí na výdajích státního rozpočtu ze 7,7 procenta a činí 145,6 miliardy korun. Další navýšení o několik miliard zarazila nová vláda, která odmítla návrh exministryně financí Aleny Schillerové k přidání státním zaměstnancům od letošního roku o 1400 všem, kromě vojáků, policistů a hasičů. Ti měli dostat pouze navýšení o 1000 korun. Ve výsledku však vláda Petra Fialy odsouhlasila jen přidání bezpečnostním složkám o 700 korun a navýšení platů pedagogů o 2 procenta.

Nová vláda však kvůli novým postům ve vládě sama musela nabrat desítky nových úředníků. Od ledna tak vznikne 74 nových služebních a pracovních míst, které budou po ruce ministrům bez portfeje pro vědu, legislativu a evropské záležitosti. Náklady by se měly navýšit o 43 milionů korun. Premiér Fiala k tomu ale uvedl, že vláda počítá s tím, že se státní správa zeštíhlí.

Podle Bartoně by se mělo šetřit zejména na lidech, kteří byli nabráni v době covidové krize. „Nejdůležitější v rámci „návratu do normálního světa“ bude co nejrychleji se rozloučit s těmi novými zaměstnanci státního aparátu, kteří byli přijati pouze pod rouškou covidu. Během něj došlo k masivnímu nárůstu státních zaměstnanců – zdaleka ne jen zdravotníků. Tím dosáhne vláda kouzla, když sníží výdaje na státní aparát, aniž by jakémukoli státnímu zaměstnanci snížila plat. Tito zaměstnanci navíc nezůstanou nezaměstnaní, což je tradiční argument, proč si stát nemůže dovolit propouštět. Lehce najdou uplatnění v soukromém sektoru, kterému pracovníci zcela zásadně chybějí, a tak se tímto jedním krokem vyřeší dva problémy najednou,“ dodal pro Echo24 Bartoň.