Debata s českými europoslanci: sestřih II

Od vypuknutí pandemie covid-19 v Evropské unii uplynuly už více než dva roky. Čeští europoslanci, s nimiž hovořila Protext ČTK v průběhu červnového pléna, měli možnost vyjádřit se k tomu, co se Evropě v boji proti nákaze a jejím dopadům povedlo více a co naopak méně.

Místopředsedkyně EP Dita Charanzová, kvestor této instituce Marcel Kolaja a místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Tomáš Zdechovský se shodli: největším úspěchem byly společné nákupy vakcín a covid-pasy, čili digitální i papírové certifikáty, které umožnily alespoň částečný návrat do „normálního” života. Tedy příležitost cestovat, potkávat se s jinými lidmi, chodit do restaurací nebo na kulturní akce. Za minus označili pomalost postupu Evropské komise a nemálo výjimek, které si prosadily některé členské státy a jež vnesly do režimu příklonu k předkovidovému standardu překážky a zmatky. Za výzvu, s níž je nutné něco dělat, považuje pak místopředsedkyně Charanzová velkou závislost EU na třetích zemích, pokud jde o léky a zdravotnický materiál.

Video-sestřih můžete shlédnout ZDE:

Evropská unie přijala v boji proti novému typu koronaviru řadu plánů a opatření, která cílí jak na samotné onemocnění, tak na vyrovnávání se s ekonomickými, sociálními a společenskými dopady této pohromy. Stručný souhrn hlavních kroků nabízí aktualizovaný text na: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/priorities/koronavirus/20200513STO79012/koronavirus-plan-eu-na-zachranu-ekonomiky

Jeho hlavní body jsou pro připomenutí tyto:

• V květnu 2020 oznámila šéfka komise Evropské komise Ursula von der Leyenová masivní finanční injekci ve výši 750 miliard eur na potírání následků pandemie a na pomoc ze začínající hospodářské recese.
• Politické dohody o dlouhodobém unijním rozpočtu dosáhl Parlament společně s členskými státy 10. listopadu 2020. Obsahuje na nátlak EP právně závazný plán pro zavádění nových zdrojů příjmů. Podobu nového dlouhodobého rozpočtu schválili poslanci na plenárním zasedání 16. prosince téhož roku.
• Peníze si EU půjčí na finančních trzích. Splácet je bude v kontextu budoucích rozpočtů – ne před rokem 2028, nejpozději do roku 2058. Ve formě grantů bude podle dohody lídrů unie moci členským zemím rozdělit 390 miliard eur.
• Tyto prostředky přiblíží Evropu i k jejím dalším cílům, zejména dosažení uhlíkové neutrality nebo digitalizace. Část půjde na podporu zaměstnanosti – a část na upevnění pozice EU jako silného globálního hráče. Peníze budou rozdělovány prostřednictvím stávajících i nových nástrojů EU. Největší z nich bude takzvaný nástroj pro obnovu a odolnost. Zpřístupní půjčky a granty ve výši 672,5 miliardy eur a podpoří reformy a investice členských států.

Přepracovaný návrh dlouhodobého rozpočtu EU a plán hospodářské obnovy počítal s tím, že unie bude do roku 2027 hospodařit s 1,1 bilionu eur. Tento návrh předsedové a premiéři vlád EU na summitu v červenci 2020 snížili na 1,074 bilionů eur. Během dalších jednání s Radou EU se europoslancům podařilo celkovou částku rozpočtu navýšit o 11 miliard eur. To v kombinaci s dalšími čtyřmi miliardami eur z přerozdělování a využívání rozpočtových rezerv znamená dalších 15 miliard eur, které posílí klíčové programy EU v oblastech, jako je zdraví či výzkum.