Zastropování cen potravin? Jenom marketing, reagují obchodní řetězce

Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.

Společnost Rohlík.cz v pátek oznámila, že se v reakci na prudké zdražování rozhodla „zastropovat ceny u základních potravin nákupního koše na úkor své marže“. Mezi základní potraviny pak počítá například máslo, olej, mouku, pečivo či mléčné výrobky a toaletní papír. Rozdíl mezi aktuální prodejní cenou a zastropovanou pak chce společnost zákazníkům vracet ve formě kreditů, které u ní musí opět utratit.

„Jsme zodpovědná firma a v dnešní složité době chceme našim zákazníkům ulehčit. Víme totiž, že lidé se obávají vysokých životních nákladů následující zimu. Vymýšlíme proto různé způsoby, jak zdražování zkrotit a pomoci, aby nákup byl udržitelný pro peněženku. Jedním z nich je garance cen vybraných základních potravin. Slibujeme, že ceny vybraných základních potravin nezdražíme a to minimálně do Velikonoc,” uvedl generální ředitel společnosti Olin Novák.

Deník Echo24 oslovil některé z obchodních řetězců působících v Česku i Svaz obchodu a cestovního ruchu s dotazem, zda lze čekat podobné kroky i od dalších hráčů na trhu. Podle nich jde však spíše jen o marketingové heslo, které ve skutečnosti pojmenovává běžné slevové akce. „Jde o klasickou slevovou akci, která má oproti slevovým akcím jeden rozdíl a to její dlouhodobé trvání. To je ostatně i případ Carrefouru. Je to klasická slevová akce s jiným názvem,“ uvedl pro deník Echo24 prezident svazu Tomáš Prouza.

Podobně se k tomu vyjadřují i obchodní řetězce. „V tomto případě se jedná spíše o jinou formu slevových akcí, kdy obchodník nakoupí objem dopředu a poté nějakou dobu objem prodává za cenu, za kterou výrobky koupil, čím větší objem nakoupí, tím déle může držet cenu. To děláme také a máme takto stovky výrobků v akcích pravidelně,“ uvedl pro deník Echo24 ředitel marketingu a rozvoje sítě COOP Lukáš Němčík.

„Zmrazení cen je porovnatelnou aktivitou s promočními nabídkami, které pod jiným názvem běžně najdete v našich prodejnách,“ uvedl pro deník Echo24 ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček s tím, že řetězec nabízí slevy i o desítky procent. „Zatím jsme je nezabalili do sdělení o cenovém zmrazení,“ dodal Mareček s tím, že u zákazníků pozorují vzhledem k rostoucí inflaci a klesajícím reálným příjmům stále větší zájem o zboží ve slevách.

Přikročit ke zmrazení cen se pak nechystá ani řetězec Lidl. „Zmrazení cen vybraných produktů aktuálně nezvažujeme. Ceny všech našich výrobků se odvíjejí podle aktuální situace na trhu, primárním cílem zůstává, aby měli zákazníci k dispozici ty nejkvalitnější potraviny za co nejnižší cenu,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí řetězce Tomáš Myler.

Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 Kč, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny. Procentuálně vzrostla nejvýrazněji cena hladké pšeničné mouky, a to o 50,5 procenta na 23,3 koruny.

Za kilogram bílého pšeničného pečiva lidé k 17. červenci lidé zaplatili 62,2 koruny, proti druhému lednovému týdnu o 7,3 koruny více. V meziročním srovnání cena vzrostla o 15,4 koruny. Kilogram kmínového chleba Čechy v půlce července stál 35,9 korun, od ledna zdražil o 5,6 koruny, proti půlce sedmého měsíce loňského roku o 10,4 koruny. Plato s deseti vejci lidé koupili za 40,3 koruny, proti začátku roku museli připlatit 4,4 koruny, ve srovnání s loňskem zhruba deset korun.