2 kauza benice

Transparentnost jen pro vyvolené. Praha odmítá vydat developerovi posudky ke zmařené investici

NOVÉ

Témata: , ,

V době, kdy trpí Praha akutním nedostatkem bytů, nemůže švýcarský developer Sebastian Pawlowski postavit v pražských Benicích satelitní městečko pro přibližně 3500 lidí. Podle něj mu investici zmařili úředníci, a vede proto s Českou republikou arbitráž o částku, která již s úroky přesáhla pět miliard korun. Praha mu však i přes zákon o svobodném přístupu k informacím odmítá opakovaně poskytnout externí posudky, které si nechala k otázce vypracovat. Ministerstvo vnitra vrátilo již pošesté věc magistrátu k novému projednání. Magistrát se odvolává na paragraf, který se ale týká zahraniční služby

Podnikatel Pawlowski měl zájem o výstavbu na okraji Prahy. V roce 2007 koupil tento investor parcely jako pole, ale o tři roky později došlo na dřívější návrh městské části Praha-Benice k jejich změně na stavební pozemky. Po dalších dvou letech však Benice otočily, změnu územního plánu napadly u Městského soudu v Praze a uspěly. Podle Pawlowského advokáta Jana Havlíčka tak městská část Benice učinila nepředvídatelně, účelově a ve zlé víře. Nejvyšší správní soud tehdy potvrdil, že změna na stavební parcely z roku 2010 je neplatná, a to kvůli pochybení při projednávání změny. Pozemky tak byly opět určeny pro zeleň, nikoliv pro výstavbu.

Havlíček proto požádal na základě zákona o svobodném přístupu informací od magistrátu posudky, které si nechal úřad k věci vypracovat. „Jménem společnosti Projekt Sever jsme již 10. srpna 2018 žádali o poskytnutí informací podle zákona 106/1999, když předmětem této žádosti bylo poskytnutí dokumentů, které měly být výstupem externího odborníka ve věci posouzení postupu státní správy při rozhodování o změně územního plánu hlavního města Prahy,“ popsal Havlíček pro Echo24.

O informace požádal investor celkem šestkrát, ale ani jednou se odpovědi nedočkali. Odvolal se proto k ministerstvu vnitra, to již v říjnu 2018 shledalo postup magistrátu za nezákonný. To se po několika dalších žádostech opakovalo a letos v listopadu ministerstvo vnitra znovu rozhodlo věc vrátit žádost o informace magistrátu k novému projednání.

Magistrát se odvolává na paragraf, který se ale týká zahraniční služby

V rozhodnutí ministerstva se píše o argumentaci magistrátu, který tvrdí, že by vydání právních posudků nebylo ve veřejném zájmu, ale mohlo by to mít pro Českou republiku negativní vliv na výsledek rozhodčího řízení. Ministerstvo vnitra dále píše o vlivu paragrafu 11 z dubna letošního roku, který tvrdí, že povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud její poskytnutí významně ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejich občanů v zahraničí. „Dle názoru nadřízeného orgánu je tak dán důvod k aplikaci zákonné výjimky z poskytnutí informací podle § 11 odst. 4 písm. b) InfZ, neboť účelem daného ustanovení je nejen ochrana nezávislosti a nestrannosti soudů, ale rovněž i ochrana rovnosti stran řízení. Uvedené nicméně platí pouze za situace, kdy by poskytnutím informací došlo k narušení nezávislosti a nestrannosti soudu, resp. ohrožení rovného postavení účastníků řízení,“ píše se ve zdůvodnění ministerstva.

Magistrát se odvolává na stanovisko ministerstva a tvrdí, že vnitro věc vrátilo pouze z formálních důvodů. „Ministerstvo vnitra ve svém rozhodnutí tak nekonstatuje, že předmětné posudky mají, resp. musí být poskytnuty, ale naopak, lze aplikovat zákonem stanovenou výjimku, avšak je nezbytné doplnit odůvodnění a provést test veřejného zájmu (test proporcionality). Rozhodnutí Magistrátu hlavního města bylo tedy zrušeno pouze z formálních důvodů – kvůli nedostatečnému odůvodnění,“ uvedl pro Echo24 mluvčí magistrátu Vít Hofman.

S tím, že by měla věc spadat pod paragraf 11, však zástupce investora Havlíček nesouhlasí. „Je zcela evidentní, že požadované posudky nejsou informacemi o rozhodovací činnosti soudů, ba ani úkonem účastníka učiněným vůči soudu a ostatním účastníkům řízení. V žádném případě tak nemohou spadat pod kategorii informací o rozhodovací činnosti soudu ve smyslu paragrafu 11,“ napsal Havlíček.

„Povinný subjekt může omezit poskytnutí informací na základě výjimky dle paragrafu 11, pokud její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby. Je evidentní, že arbitrážní řízení není činností zaměřenou na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva a především není vykonáváno v Ministerstvu zahraničních věci. Aplikace tohoto ustanovení magistrátem v napadeném rozhodnutí je tak zcela neopodstatněná a je důkazem, v tom lepším případě, účelovosti magistrátu a účelovosti odůvodnění samotného rozhodnutí magistrátu,“ vysvětlil Havlíček.

Čtěte také: „Až děsivě orwellovské“. Politici odmítají v Praze kamery na automatické rozpoznávání obličejů