Maláčová chce dostat lidi z drahých ubytoven. Těm však hrozí, že skončí na ulici
Boj proti chudobě
Nové
Shutterstock
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
V současné době se na bydlení vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému z hmotné nouze. Na příspěvek tak dnes dosáhnou lidé, kterým na bydlení nestačí 30 až 35 procent příjmu. Nyní úřady práce vyplácely okolo 180 tisíc příspěvků a skoro 34 tisíc doplatků. Novela ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by počítala s tím, že by se doplatek i příspěvek zrušil a nový přídavek by se poskytl do nejvyšších uznatelných nákladů, které stanoví vláda. Od roku 2024 by se pak vyplácel jen pouze do bytů a sociálních služeb. Tedy ne do ubytoven, chat a nebytových prostorů. To však kritizují organizace pomáhající lidem v tísni.
„Byla by to velká a nutno říct nepromyšlená změna. Skoro bych řekl až hazard. Ani samotné ministerstvo práce a sociálních věcí neví, kolik rodin a seniorů v bytech by to mohlo stát ztrátu bydlení. Znamenalo by to stigmatizaci jediné podpory bydlení v době rostoucích cen, navíc pravděpodobný kolaps úřadu práce, a tím pádem zpožďování výplaty dávek. Úplně bez dávky by nechala tisíce dětí z ubytoven. Obce a ústavy by nesly tuto krizi samy bez pomoci státu. Takže i velké náklady, které ministerstvo práce a sociálních věcí nezapočítalo do svých kalkulací. Prostě nedomyšlený a nepraktický experiment bez analýz,“ řekl pro Echo24 ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.
Poslance ze sociálního výboru navíc znepokojuje, že s nimi nikdo neprobíral takto razantní změnu ve výplatě sociálních dávek. „Zatím znám jen základní obrysy chystané změny a považuji ji za velmi rizikovou. Velmi mě překvapuje, že věcný záměr této zásadní změny paní ministryně nekonzultuje v širší odborné veřejnosti ani se sněmovním výborem pro sociální politiku,“ řekl pro Echo24 člen výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Členové výboru se zatím sešli pouze neformálně, kde toto téma probírali. „Žádný materiál nemáme. Většina poslanců se z kulatého stolu v době sněmovny omluvila. Co tam bylo řečeno nevíme, písemně nic nemáme,“ řekl pro Echo24 místopředseda výboru Jan Bauer (ODS).
Podle Maláčové se razantní změna nedotkne dětí a zdravotně postižených. „Obchod s chudobou je časovaná bomba a musí skončit. Chci razantní změnu dávek na bydlení. Návrh ale představím teprve, až bude hotový. Seniory, rodiny s dětmi a zdravotně postižené změna nepoškodí. Tyhle zranitelné skupiny jsem vždycky bránila a budu v tom pokračovat,“ uvedla Jana Maláčová.
Ministerstvo práce mělo při chystané úpravě dávek vycházet z celkem šesti zásad. Kromě zjednodušení systému, kdy se obě dávky spojí do jedné, by se také příspěvek neměl dostat dlouhodobě nezaměstnaným či pachatelům opakovaných přestupků. Ti by měli dostat dávky pouze v případě, že budou spolupracovat se sociálním pracovníkem. Podpora by také měla směřovat pouze do obyvatelných bytů a měla by se týkat jen skutečného počtu obyvatel domácnosti. „Již nebude postačovat pouhé nahlášení trvalého pobytu,“ uvedlo ministerstvo práce.
U příspěvku by se také měl nově testovat příjem a majetek žadatelů. Navíc lidé, kteří mají více bytů, by nárok na podporu od státu ztratili. Dávka by se měla stanovit podle spotřeby energií na osobu a podle obvyklého nájemného, které mají upravit cenové mapy. Ty ale resorty práce a místního rozvoje ani za půl roku nedokázaly sestavit, státu totiž chybí potřebné údaje o bydlení.
