Babiš věnoval Macronovi obraz s motivem babylónské věže, je plný symbolů

Obraz českého malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal v sobotu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér Andrej Babiš. V Paříži se ode dneška účastní stého výročí oslav konce první světové války. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem Macronovi; Janda je premiérovým přítelem.

Babiš s Macronem při jeho návštěvě Prahy v předvečer stého výročí založení Československa navštívil Národní galerii. Prohlédli si především takzvanou francouzskou sbírku s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa, která je vystavena ve Veletržním paláci a kterou zakoupil československý stát v roce 1923.

Babiš před odjezdem do Francie novinářům v Praze řekl, se v Paříži chystá navštívit mimo jiné Centre Pompidou, což má na programu v pondělí. "Naše galerie má velký zájem na pokračování spolupráce se Centre Pompidou," uvedl. "Pan prezident Macron je velký znalec umění, obdivuje našeho Kupku a další umělce a naše sbírka ho velice zaujala," doplnil.

Řekl, že Macrona informoval o svém příteli Zdenku Jandovi, "který maluje skvělé obrazy". "Není to asi ten styl, který má pan prezident rád, ale uvidíme," řekl. Jeden z Jandových obrazů, který je podle Babiše nejen krásný, ale také plný symbolů vztahujících se ke konferenci, jíž se Babiš ve Francii účastní, se rozhodl Macronovi darovat.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Ohledně evropské armády jen „nedorozumění“. Trump a Macron si po schůzce poplácávali po zádech

Macron přijel vyrvat Česko a Slovensko z moci Orbána, píší média

"Základní myšlenka obrazu je přání, aby snaha zachraňovat a budovat hodnoty převažovala nad rozpadem a ničením. Porozumění je při těchto snahách velmi důležité, determinující. Proto je zde vzata babylónská věž, symbol pýchy a neporozumění si navzájem jako symbol zcela opačný. Jako symbol snahy lidí o dosažení nových výšin poznání i ušlechtilosti. Ti, kteří zapalují a hoří, nechávají jen odpad a nabízejí zkažená jablka svých myšlenek. Ti, kteří se snaží budovat, požár hasí a stavby dokončují, přestože je jejich práce někdy bolestivá," napsal k obrazu jeho autor.

Malíř Zdenek Janda se narodil v roce 1953, po studiích kresby a malby navštěvoval ateliér Zdeňka Sýkory v Lounech, odkud také pocházel. Později odešel do Německa, kde pracoval ve filmových studiích a pokračoval v malířské tvorbě. V 80. letech svou tvorbu začal označovat jako alegorický surrelismus. Od poloviny 90. let žije znovu v České republice.