Zavedení patentů s jednotným účinkem má potenciál zničit domácí průmysl i zemědělství

Jednotný patentový systém může Evropu změnit na ještě více vícerychlostní. Pokud bude zaveden, přinese to nedozírné škody pro český průmysl i zemědělství.

Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly a platí to bohužel i pro situaci okolo patentů. Chystá se vytvoření jednotného evropského patentového systému. Ten by měl poskytovat jednotnou patentovou ochranu a měl by mít stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech Evropské patentové organizace (EPO). A než budete číst dál, stejně jako v minulém článku k tématu zopakuji, že EPO nemá nic společného s EU, stojí mimo ni, sdružuje 38 států a funguje tu už od roku 1977.

Cíl je ušlechtilý, má totiž zjednodušit patentové řízení na území smluvních států Evropské patentové organizace a to tak, že již nebude třeba žádat o validaci patentů v členských státech jednotlivě. Jednotný patentový systém je deklarován jako nástroj podpory malého a středního podnikání v Evropě. Jeho právní ukotvení je skutečně integrující, jeho primární vlastností je jednotnost.

Majitelé patentů s jednotným účinkem by platili pouze poplatky Evropskému patentovému úřadu, pro majitele jednotného patentu je nastaven komfortní režim v otázce překladů. Mezivládní Dohoda o Jednotném patentovém soudu, kterou podepsaly všechny členské státy EU s výjimkou Španělska, Polska a Chorvatska, vytváří zvláštní soudní systém pro projednávání návrhů na zrušení a sporů z porušení evropských patentů a patentů s jednotným účinkem. Česká republika dosud tuto dohodu naštěstí neratifikovala. Proč naštěstí? Ještě jsme totiž nemluvili o druhé stránce věci, ale hezky postupně.

Současný stav: roztříštěný, ale relativně funkční

Současný stav umožňuje přihlašovateli zajistit si ochranu nového technického řešení podáním národní patentové přihlášky (platné na území ČR), podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci nebo podáním evropské patentové přihlášky podle Dohody o udělování evropských patentů. Na základě této dohody jsou Evropským patentovým úřadem udělovány evropské patenty, které mají v každém smluvním státě stejné účinky jako národní patenty. Evropský patent nemá jednotný účinek na území smluvních států, jde o svazek národních patentů s tím, že účinek patentu v určených zemích nastává po tzv. validaci patentu.

Takto nastavený systém patentové ochrany je kritizován zejména pro jeho roztříštěnost, nákladovost a nejednotnost. Jsou třeba překlady patentů do jednotlivých zemí, přihlašovací a udržovací poplatky se platí v každém státě zvlášť, jednotlivě je řešeno právní zastoupení, patentové spory se řeší před národními soudy. Výsledky sporů řešených ve stejné věci nezávislými soudy v jednotlivých státech zvlášť se mohou lišit.

Principiálně by zavedení jednotného patentového systému bylo prospěšné, ale pochybuji, že patentový balíček (jak se nazývá soubor souvisejících právních norem) v současné podobě by výsledně nepřinesl víc škody než užitku.

Kamenem úrazu je finanční nastavení

Už se zdálo, že se se zavedením jednotného patentového systému blýská na lepší časy. Bude jedna přihláška, následně jeden patent, který bude platit ve všech smluvních státech a případné spory bude řešit nikoli národní soudní systém, ale jednotný patentový soud. Bohužel, finanční nastavení systému je takové, že jednotný patentový systém může ohrožovat průmysl i zemědělství, zejména v chudších státech Evropy.

Tímto systémem budou nejvíce ohroženy malé a střední podniky, které nebudou schopny zaplatit všechny poplatky. Vymahatelnost jejich práv by se pro ně stala finančně nedostupná. Nejednalo by se ale zdaleka jen o problém průmyslu. Už dříve jsem psal o tom, co se může stát, pokud by opravdu vznikla možnost patentovat si třeba jen obyčejnou rostlinu rajčete nebo papriky (delší poznámka: zde se jedná se o problematiku biotechnologických vynálezů, kdy na jedné straně šlechtitelé mají zájem na tom, aby výsledky jejich výzkumu v oblasti šlechtění byly patentově chráněné, aby se jim jejich výzkum zaplatil, na druhou stranu tato patentová ochrana nesmí atakovat potravinovou soběstačnost států. Vybalancovat v roli zákonodárce prospěšné zákonné nastavení v oblasti biotechnologických vynálezů je z tohoto důvodu těžký oříšek). Potenciální důsledky finanční nedostupnosti vymahatelného práva v oblasti zemědělství, tedy v oblasti potravinové soběstačnosti, je za hranicí jakýchkoliv představ spokojeného Evropana!

Ďábel se skrývá v detailu

Stanovená výše poplatků za zrušení patentu před Jednotným patentovým soudem je 20 000 EUR. Pro české podnikatele, zejména z řad malých a středních podniků je tato částka skutečně nedostupná. Návrh na zrušení patentu si nebude moc dovolit každý. A co je ještě závažnější, aktivně se bránit i neoprávněnému nařčení z porušování patentu nebude tak v možnostech žádného malého a středního podniku. Ještě závažnějším nedostatkem systému se jeví skutečnost, že soudce Jednotného soudu bude mít pravomoc přiznat majiteli porušeného patentu právo na náhradu jeho nákladů před soudem, a to až do výše 5 000 000 EUR. Pro většinu českých subjektů, které by se i jen díky neúmyslnému porušení cizího patentu, do takové platební povinnosti dostaly, by to znamenalo jediné – konec.

Používání inovativních řešení se stane elitní záležitostí

Důsledkem zavedení patentu s jednotným účinkem může být další rozdělení Evropy na základě toho, ve kterých státech bude vymahatelnost práv z jednotného patentového systému finančně dostupná a kde nikoli. Zatímco nyní je v České republice používání i cizích inovativních řešení většinou legální, dostupné je i registrování patentů, zavedení jednotného patentového systému způsobí to, že používání inovativních řešení se stane elitní záležitostí. Malé a střední podniky se budou inovacím vyhýbat, aby nebyly nařčeny z neoprávněného užívání chráněných řešení. Těžko by uspěli ve sporech s nadnárodními giganty např. z USA nebo Číny. Namísto toho, aby se malé a střední podniky staly solí země prostřednictvím svých inovací, bude jejich inovační aktivita postupně utlumována, až se z mapy Evropy ztratí úplně.

Je třeba nadále usilovat o těsnou spolupráci Evropské patentové organizace, Evropského parlamentu, generálních ředitelství Komise, národních patentových úřadů tak, aby výsledkem byla podpora evropského průmyslu a evropských občanů. Ratifikace dohody o jednotném patentovém soudu by uvedenému rozhodně neprospěla.

Držte nám pěsti, společně dobré řešení najdeme!