Leninova manželka, Naděžda Krupská. Stalin ji nenáviděl, ale bál se ji zlikvidovat
Milovaná i nenáviděná
Byla ženou v pozadí a později státní vdovou po zbožňovaném vůdci. To ji také v období Stalinova teroru patrně zachránilo. Ruská politička Naděžda Krupská, od jejíhož narození uplyne 26. března 150 let, je známá především jako manželka bolševického vůdce a pozdějšího sovětského diktátora Vladimira Iljiče Lenina.
Od roku 1898, kdy se v sibiřském vyhnanství vzali, byla Leninovou oporou, pomáhala mu překládat knihy, navazovat vztahy se západními socialisty a připravovat půdu pro revoluci. Po říjnové revoluci se v sovětském státě věnovala především reorganizaci školství.
Petrohradská rodačka Krupská pocházela ze zchudlé šlechtické rodiny, její otec byl carským důstojníkem. Po studiích se živila jako učitelka ve večerní škole pro dospělé. Začala se zajímat o marxismus a přidala se k radikální diskuzní skupině v Petrohradě, kde také poznala Lenina.
Ten byl za svoji činnost poslán do vyhnanství, Krupská získala povolení odcestovat za ním s podmínkou, že se vezmou. V letech 1900 až 1917 pak doprovázela Lenina v západoevropském exilu.
Po revoluci, kdy se stal Lenin jedním ze strůjců bolševického teroru, se Krupská zapojila do politiky a především se starala o organizaci sovětského školství či zřizování knihoven. Tomu se věnovala i poté, co Lenin v roce 1924 zemřel.
Byla také činná v mezinárodním komunistickém hnutí a od roku 1931 byla členkou Akademie věd SSSR. Byla také jedním z hlavních oponentů Leninova nástupce Josifa Stalina, především v otázce jeho politických čistek.
Stalin ji podle historiků nenáviděl, jako vdovu po režimem zbožněném Leninovi si ji však netroufl zlikvidovat. Zemřela krátce po svých 70. narozeninách 27. února 1939.