Čím dál více Čechů míří pod hranici chudoby, mnoho lidí nedokáže měsíčně nic uspořit

ÚSPORY V ČESKU

Čím dál více Čechů míří pod hranici chudoby, mnoho lidí nedokáže měsíčně nic uspořit
Češi čím dál méně dokáží měsíčně spořit. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Jan Křovák

Vyhlídky českých domácností do nejbližších měsíců jsou neradostné. K inflaci a vysokým cenám se přidaly další problémy, jako jsou první účty za drahé energie, podzim a zima se navíc ještě prodraží. Ukazují to průzkumy několika společností. Čím dál méně Čechů si podle nich dokáže uspořit a pod hranici chudoby míří stále více domácností. Lidé kvůli prudkému zdražování také čím dál více zvažují, za co budou peníze utrácet a často zcela omezují zábavu. Téměř čtvrtina domácností se snaží šetřit, což je asi dvakrát větší počet oproti létu roku 2020. Jedná se o fenomén, který sledují statistici v Německu nebo na Slovensku.

Šetřit se výrazně snaží domácnosti, které zasáhl nárůst výdajů na bydlení. Mezi domácnostmi, kterým po uhrazení bydlení a potravin zbývá do 3 000 korun na osobu, narostla míra cíleného šetření v jednotlivých oblastech z hodnot okolo 10 na 32 %, ukázal průzkum na 1600 osobách, který provedla společnost PAQ Research spolu s Českým rozhlasem.

Chudší polovina domácností s dětmi se orientuje na redukci výdajů na potraviny a na spotřební věci a rodiče v ní také častěji začali hledat novou práci (týká se to i urychlení přechodu z rodičovské). Problémům čelí samostatně žijící senioři, kteří už mají často své náklady seškrtané na minimum a nemohou si ani hledat práci. U nich je patrné další omezování spotřeby, ale také častější problémy s placením za bydlení (nárůst z 10 na 20 %). Nicméně ve sledovaném období oproti například samoživitelům zůstávala v průměru situace u starší části populace situace spíše stabilní.

Zásadním zjištěním je ale klesající počet domácností, které dokážou během měsíce něco uspořit. „Naopak stoupá počet těch, co se po zaplacení všech výdajů ocitají na nule či pod ní. Loni na podzim to platilo pro 20 % domácností, na konci května jich bylo už 26 %. Problém mají zejména domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby, jejichž počet vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Po zaplacení všech měsíčních výdajů jim nic nezbývá nebo musí do minusu ve třech čtvrtinách případů,“ uvádí průzkum. Jde o nárůst nárůst o zhruba 13 procentních bodů oproti podzimu. Chudí se tedy propadají k zadlužení. Skoro o 10 procentních bodů také klesl podíl domácností, kterým po zaplacení všech výdajů zbývá přes 3 000 korun.

Problém mají také rodiče samoživitelé. Větší výdaje než příjmy hlásí 39 % z nich, na podzim to bylo 15 %. „Těmto skupinám hrozí zadlužení, protože mívají přinejlepším tenké úspory, do nichž mohou sahat. Problémy taky mohou mít domácnosti topící plynem. Na nule či v minusu po zaplacení všech výdajů končí skoro třetina, na podzim to ještě bylo 19 %,“ uvádí průzkum.

Z průzkumu Instant pro Generali Investments, který se konal 10. až 16. srpna mezi 1028 respondentů, vyplývá, že na 80 procent Čechů na sobě pociťuje dopady prudce rostoucí inflace, strach o ztrátu části svých úspor má 67 procent lidí. Polovina Čechů také ze strachu o své finance změnila za poslední půlrok způsob, jakým se snaží chránit své úspory před rychle rostoucí inflací. S blížícím se podzimem a topnou sezonou vzrostl podíl lidí, kteří se bojí prudkého navyšování cen energií, a to z 28 procent na téměř 50 procent. Nejméně se lidé bojí pandemie covid-19 či propadu hodnoty dluhopisů a akcií.

Češi šetří za zábavu

Češi výrazně šetří také na zábavě, ukazuje to průzkum, který si nechala vypracovat společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), který má redakce Echo24 k dispozici. Firma KRUK se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Více jak dvě pětiny českých domácností (43 %) utratí za zábavu a koníčky 10–30 % svého měsíčního rozpočtu. Češi přitom nejčastěji utrácejí za cestování a výlety (28 %) a návštěvy restaurací (16 %). Naopak se zdvojnásobil počet lidí, kteří za zábavu vůbec neutrácí (z dvanácti na 24 procent).

„Ukazuje se, že Češi dobře vnímají zdražování energií i spotřebního zboží, a tedy více šetří na zábavě a dalších aktivitách, které nejsou nezbytně nutné. Dlouhodobé zanedbávání třeba sportovních aktivit může mít ale negativní vliv na zdraví dospělých i dětí, ale sportovat lze naštěstí i s velmi nízkými náklady,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK. Dodala, že například na cestování si Češi běžně nepůjčují a proto můžeme nyní sledovat, že s klesajícím příjmem jejich domácnosti snižují i výdaje na zábavu a koníčky.

Český statistický úřad pro Echo24 uvedl, že údaje o úsporách lidí v současnosti nemá. Poukázal nicméně na svůj průzkum z ledna letošního roku, který mapuje hospodaření domácností v roce 2020 a 2021, kdy situace vypadala výrazně optimisticky. S celkovým měsíčním příjmem vycházelo v době konání šetření v první polovině roku 2021 snadno až velmi snadno přes 68 % domácností, s obtížemi až velkými obtížemi 12 % (o 1 procentní bod méně než v roce 2020). Meziročně rovněž mírně ubylo osob žijících v materiálně a sociálně deprivovaných domácnostech, kterých bylo v roce 2020 jen 4,8 %. Odborníci uvádí, že v roce 2022 se situace výrazně zhorší.

Některé banky nicméně hovoří optimističtěji. Tisková mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová pro Echo24 uvedla, že objemy na spořících účtech jsou na historickém maximu. „Pokud budeme hovořit pouze za Raiffeisenbank, tak objemy na spořících účtech fyzických osob jsou aktuálně historicky nejvyšší. Za poslední rok také dramaticky vzrostl zájem o termínované vklady. Objem prostředků, které na nich mají klienti uloženy, vzrostl více než stonásobně,“ uvedla Kaiseršotová s tím, že realitu ukáží další měsíce.

Slováci i Němci – od výplaty k výplatě

Počet lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, stoupá i na Slovensku. Dvě pětiny Slováků, tedy nejvíce obyvatel za poslední rok, podle průzkumu slovenského statistického úřadu, uvedly, že žijí od výplaty k výplatě. Na podobnou hodnotu (42 procent) naopak ubylo obyvatel, kteří dokážou ze svých příjmů spořit. Zároveň už tři pětiny dotazovaných neočekávají tvorbu úspor do budoucna.

Více než dvě pětiny ze 1200 respondentů starších 16 let, jejichž výběr odpovídal složení populace, zastávaly názor, že sníží výdaje na větší nákupy, jako například na elektroniku, spotřebiče nebo nábytek. Před rokem to plánovala jen třetina obyvatel.

Meziroční míra inflace na Slovensku v červenci vystoupila na 13,6 procenta. Spotřebitelské ceny v zemi tak rostly nejrychleji za posledních více než 22 let, inflace zrychluje nepřetržitě od loňského února. Podle zmíněného průzkumu už většina obyvatel Slovenska soudí, že spotřebitelské ceny v zemi se za poslední rok zvýšily výrazně. Téměř devět z deseti Slováků si zároveň myslí, že hospodářská situace v zemi se za poslední rok zhoršila.

Deník Echo24 informoval o podobném vývoji i v Německu. Podle šéfa Asociace německých spořitelen a ředitele největší německé spořitelny Sparkassen-Finanzgruppe Helmuta Schleweise brzy až 60 procent německých domácností nic neušetří a celý příjem padne na životní náklady. Schleweis to řekl listu Welt am Sonntag.