Kundera odněkud, Havel odnikud. A odkud je Klaus?

Václav Klaus má zvláštní schopnost iritovat jedinečným, nenapodobitelným způsobem. Neřekne jen, tak jako občas kdekdo, něco, s čím prostě nesouhlasíme, ale navíc tím dráždí, možná i vědomě. Teď napsal článek k narozeninám Milana Kundery (viz stránky Institutu Václava Klause – pozn. red.), v němž, jak přiznává, nedodal mnoho nad svůj text o Kunderovi z roku 2009. Z toho, co dodal, je nejzajímavější odkaz na pojmy lidí „patřících někam“ (somewheres) a lidí „nepatřících nikam“ (anywheres). Tato dichotomie představuje snad nejzajímavější popis současné společenskopolitické situace, jaký se v posledních letech objevil, a neškodí ji veřejnosti doporučovat. Ale protože je to Václav Klaus, uplatnil ji na Milana Kunderu a Václava Havla způsobem, který je účelový, zavádějící a nefér.

David Goodhart (62) je původně novinář z Financial Times, pak zakladatel britského časopisu Prospect, sice docela heterodoxního, ale pro řadu lidí jistě patřícího do škatulky „neoliberalismu“. Dnes Goodhart pracuje v think-tanku. Ve své knize z roku 2017 a v navazujících článcích rozvinul tezi o nové dělicí linii, která se ve společnosti objevuje. Je to linie, která se vymyká dělením, jaká používali sociologové, výzkumníci veřejného mínění, politologové i političtí profesionálové. Neváže se přímo k volebnímu chování ani k třídnímu postavení, ani ke společenskému statusu, ani k demografickým nebo vzdělanostním charakteristikám (i když určité korelace tu v některých kategoriích jsou). Má tedy tu výhodu, že strukturuje současné společenské dění, aniž nás zavádí ke starým nálepkám a starým odpovědím.

Goodhart v nezkrácené formě mluví o lidech, „kteří vidí svět odněkud“, a lidech, „kteří vidí svět odkudkoli“ – což je něco malinko jiného než Klausovi „lidé odnikud“ (ti by byli „nowheres“):

Anywheres dominují naší kultuře a společnosti. Zpravidla si vedou dobře ve škole a pak se před dvacítkou obvykle odstěhují bydlet na univerzitu a pokračují kariérou v profesích, které je mohou zavést do Londýna nebo i na rok či dva do ciziny.

Takoví lidé mají přenosné, ,získané‘ (achieved) identity založené na vzdělanostním a kariérním úspěchu, díky čemuž bez problémů a sebevědomě vstupují do styku s novými lidmi a novými místy...

Celý text si můžete přečíst ve speciálu Best od Echo. Objednejte si jej zde.