Automobilky symbolem úpadku Evropy

ÚHEL POHLEDU: Německým médiím se dostal do ruky dokument, prozatím ještě interní materiál německé vlády, který s jistým překvapením konstatuje, že Německo výrazně zaostává za vlastními klimatickými cíli i Pařížskou dohodou o klimatu. Překvapení to může být jen pro nezasvěceného.

Ve skutečnosti Německo své vlastní nesplnitelné limity neplní dlouhodobě. Logicky, když jsou za normálních fyzikálních podmínek nesplnitelné. A nehroutí se z toho jen nejzelenější ze zelených, nýbrž i „běžně“ zelení ve vysokých výkonných funkcích. Tak třeba německá ministryně životního prostředí Svenja Schulze dala už před lety průchod své frustraci takto: „Je to pro mě těžké, ale musím bohužel oznámit, že cíle, které jsme si sami stanovili pro rok 2020, nejsme schopni dodržet.“ A teď jsou němečtí soudruzi překvapení znovu.

Výsledkem je, že každý litr benzinu a nafty prodaný na německých čerpacích stanicích by mohl už za pár měsíců zdražit o 70 centů, to je zhruba o 18 korun.

Naši němečtí kolegové jsou nám velkým vzorem. Uvědoměle hledají cesty, jak rychle docílit pokrokového úpadku dopravy a zejména automobilismu. Další uvažované možnosti, jak v Německu docílit pokrokového úpadku naší civilizace, je zavedení víkendů bez aut nebo zavedení maximálně osmdesátikilometrové povolené rychlosti na dálnicích. Myslím, že od země, která povolovala svého času neomezenou rychlost na dálnicích, je to evoluční skok jak hrom. Naši zelení se ještě mají od německých kolegů co učit.

Pokrok se vždy dá do pohybu, když se někdo rozhodne spasit svět. Pravda, bude to jak plivnutí do moře, protože – jak zjistil institut Ifo – všechna osobní auta v celé EU za rok ani nevyprodukují tolik CO2, jako Čína vyprodukuje používáním fosilních paliv za tři týdny. Ale gesto to bude pěkné, ne? A ti oškliví Číňané se nad sebou jistě zamyslí, a až budou dál vypouštět ty své emise, budou se u toho jistě aspoň stydět. A to už se vyplatí!

Kdybychom totiž nedělali taková gesta, mohla by Evropa ekonomicky prosperovat a lidé by se mohli mít dobře a dál jezdit svými auty – no představte si tu hrůzu!

Elektroauto, do kterého se nás nejen Německo snaží natlačit, má jistě řadu zajímavých vychytávek. O tom žádná. Otázkou je, jestli náhodou protěžování elektroauta není na úrovni protěžování Trabantu nad Mercedesem, protože „Trabant si přeci na rozdíl od Mercedesu i úplný břídil zvládne opravit sám“.

Tak třeba elektroauto je tiché. To se celkem počítá.

Zajímavé na elektroautu je i to, že nemusí řadit. Ihned má optimální otáčky. Až se vyřeší problém s bateriemi, bude to velmi zajímavá vlastnost.

Zajímavé pro jejich majitele (a současně diskriminující pro majitele jiných pohonů) bude také to, že časem budou mít elektrická auta speciální značku a budou zvýhodněna nejen při parkování, ale i při vjezdu do různých částí města či pruhů. Uvažuje se o tom, že je města podpoří tím, že budou smět jezdit v pruhu pro autobusy, což jim zjednoduší průjezd městem.

A pak jsou tu samozřejmě emise, kvůli nimž vlastně elektroauta vznikají. Z pohledu emisí přijde nejspíš zásadní změna ve chvíli, kdy se rozšíří elektrické kamiony. Tesla už svůj elektrický kamion představila. Náklady na ujetý kilometr bez započtení pořizovací ceny vozu budou údajně nižší než u dieselového motoru. I BMW už provozuje elektrický kamion. Ale mezi námi, prosazení elektrických kamionů na silnice nejspíš bude pro politiky ještě větší oříšek než prosazení osobních aut.

No dobře, to bychom měli nějaké ty výhody. Ale elektroauta jsou protěžována regulátory hlavně kvůli domněnce, že jezdí „čistě“ – tedy bez emisí a na potenciálně čistě vyrobenou energii. A to je samotnou kapitolou. Je skutečně elektrické auto vůbec ekologičtější než klasické?

Tak úplně samozřejmé to není.

Velmi totiž záleží na tom, jak vznikla energie, kterou čerpá. Pokud vznikla pálením uhlí, tak to nic ekologického není. Místo aby kouřil výfuk, kouří komín elektrárny. Pokud bylo auto nabito na noční proud, je krapet ekologičtější, protože elektrárna tak jako tak jede, jen dosud neměla dostatečný odběr. Pokud vznikla elektřina z obnovitelných zdrojů, už je to úplně o něčem jiném.

Další věcí je, jak je auto recyklováno. Německý ADAC v testech zjistil, že kvůli recyklaci je elektroauto ekologičtější až při nájezdu 580 000 km. Pokud by jezdilo pouze na elektřinu z obnovitelných zdrojů, je ekologičtější už při 76 000 km. To, že je ryzí elektroauto zcela ekologické, je tedy jen pověra a marketingový trik.

A konečně je tu i samotná výroba elektromobilu. A to je asi největší průšvih. Výroba baterie je totiž neekologická zejména proto, že potřebuje mnoho prvků, které se těží po celém světě, a to ne zrovna ekologicky.

Ono to tedy nakonec s elektroauty nebude tak docela bílé proti černým spalovacím motorům – ono to bude spíš šedé.