Macron zruší známou prestižní vysokou školu ENA, kde studují francouzské elity

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI

Macron zruší známou prestižní vysokou školu ENA, kde studují francouzské elity
Diplom z ENA, školy zaměřené na státní správu, je v praxi vstupenkou do vyšších pater francouzské politiky už po několik generací. Foto: wikimedia commons, Daniel X. O'Neil, USA
Svět

Echo24

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola se sídlem ve Štrasburku, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti François Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Diplom z ENA, školy zaměřené na státní správu, je v praxi vstupenkou do vyšších pater francouzské politiky už po několik generací. Školu v roce 1945 založil Charles de Gaulle s cílem obnovit správu Francie zasažené druhou světovou válkou. Dostat se na školu mělo být v de Gaullově pojetí věcí zásluh a schopností. Studenty jsou však dnes nejčastěji děti z privilegovaných rodin a škola za to často čelí kritice.

Nová škola má být více otevřená rozmanitosti, méně elitářská a v souladu s prezidentovou politikou na podporu "rovnosti příležitostí", uvedl Macron podle AFP. Sociální mobilita ve Francii je dnes "horší, než byla před 50 lety", cituje Macronovo dřívější vyjádření BBC News.

Středoškoláci, kteří stojí o místo na ENA, se musí velmi pracně připravovat. Panel pedagogů u přijímacích zkoušek testuje formou odborné debaty znalosti studentů v oborech ekonomie, práva a mezinárodních vztahů. Je také poměrně běžné, že mladí lidé stráví dva roky po střední škole přípravnými kurzy na prestižní vysoké školy, ať už technické nebo třeba na ENA. Každý rok na školu ENA, patřící mezi tzv. Grande école, nastoupí necelých 100 studentů.

Prezident Macron reformu státní správy a možnost zrušení školy zmínil již v roce 2019, když se na tiskové konferenci vyhýbal otázkám o protestním hnutí žlutých vest, připomíná Le Monde.

"Je to politický tah na odvrácení pozornosti nešťastných Francouzů směrem k tradičním obětním beránkům: vysokým státním úředníkům. Ale neexistují špatní vojáci, jen špatní generálové," cituje Le Monde příslušníka žlutých vest.

Současná epidemie nemoci covid-19 podle komentátorů zdůraznila těžkopádnost francouzské státní správy. Ve Francii se příští rok konají prezidentské volby a pro Emmanuela Macrona je reforma státní správy jednou z možností, jak zaujmout širokou veřejnost a získat její hlasy.

"Chtějí radikální řez, jako zakladatelé v roce 1945, ale pracovali na tom méně než jejich předchůdci. Projekt není dotažený, každý řeší nějaký svůj kousek. Je dost neuvěřitelné, co se teď děje," cituje Le Monde státního úředníka.