Britská lekce pro Petra Fialu. Premiérka zažehla nevídaný pád libry

ŠOK NA TRHU V LONDÝNĚ

Britská lekce pro Petra Fialu. Premiérka zažehla nevídaný pád libry
Premiér Petr Fiala vítá na Hradě britskou premiérku Liz Trussovou na mimořádném evropském summitu 6.10.2022. Foto: Profimedia.cz
1
Týdeník

Lenka Zlámalová

Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. Tento týden se ve Washingtonu na podzimním zasedání MMF pozornost nesoustředí na žádného zástupce rozvíjejících se ekonomik, ale na britského ministra financí Kwasiho Kwartenga, správce státní pokladny pod čerstvou konzervativní premiérkou Liz Trussovou.

Ta neseděla v úřadě ještě ani dva týdny a její nový návrh rozpočtu s ambicí rozjet ekonomiku do vyššího růstu masivními státními výdaji a snížením daní pro vyšší vrstvy vyvolal na trhu šok, jaký Londýn dlouho nezažil. Libra se propadla na historické minimum proti dolaru. Úroky z vládních dluhopisů začaly prudce stoupat tak rychlým tempem, že Bank of England spustila okamžitě na dva týdny záchranný plán výkupu vládních dluhopisů. Ratingové agentury stáhly výhled úvěrové spolehlivost Británie na negativní. Reakce byla na zemi tak bohatou a vyspělou, jako je Velká Británie, velmi prudká, protože velký fiskální třesk premiérky Trussové se měl celý odehrát na dluh.

Jen dva dny po představení „trussonomiky“ přišla ostrá a otevřená kritika Mezinárodního měnového fondu. Tato instituce je přitom při politických hodnoceních zpravidla velmi zdrženlivá. Ostrost vůči Británii byla mimořádná a dál znervóznila investory. Fond se podivil nad tím, co zarazilo většinu ekonomů. Británie zápasí stejně jako ostatní evropské země s vysokou inflací. V srpnu dosahovala 9,9 procenta, když jen mírně klesla z červencových 10,1 procenta. To byl nejvyšší růst cen ve Spojeném království od roku 1982. Oproti našim 17,2 procenta je to pořád výrazně nižší, na britské poměry to ale znamená dost nekontrolovaný růst cen, který s sebou nutně přináší vzpomínky na sedmdesátá a osmdesátá léta a časy opravdu vysoké inflace.

Do této inflační spirály hodila premiérka Liz Trussová bombu obrovského zvýšení dluhů svým balíčkem k nakopnutí ekonomiky. Investoři se vyděsili, protože to bylo něco, co šlo úplně proti krokům Bank of England, která se snažila omezovat britské útraty zvyšováním sazeb.

Liz Trussová se minulý týden v Kramářově vile sešla s českým premiérem Petrem Fialou. Snad našli čas pohovořit do detailů o tom, co se Londýnu přihodilo. Pro českou vládu je to velké poučení. Do Poslanecké sněmovny totiž právě poslala státní rozpočet na rok 2023 s velmi vysokým schodkem 299 miliard korun. Realita může být výrazně vyšší.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.